Inflace a centrální banka
Inflace – jak celková, tak jádrová – byla vyšší, než se očekávalo. Inflaci stále dominují nájmy, u nichž tempo růstu klesá jen velmi pozvolna. Reakcelerace růstu cen nemovitostí a také dopady předchozího růstu jádrové inflace očištěné o vývoj nájmů hrozí úplným zastavením poklesu tempa růstu nájmů, což by mohlo podstatně přispět k usazení inflace na úrovních nad cílem Fedu. Citelně vyšší, než se čekalo, byl navíc i růst cen průmyslových výrobců (PPI). Kombinace překvapivě silné ekonomiky a rychlejšího růstu cen vedla investory k radikálnímu přehodnocení budoucího vývoje sazeb. Od spekulací na první snížení v březnu se očekávání rychle přesunula na červen, a ani ten není aktuálně započten se 100% pravděpodobností. Navíc se, zatím pouze okrajově, začínají objevovat spekulace na to, že dalším krokem Fedu nebude snížení, ale naopak zvýšení sazeb. My zatím ponecháváme v platnosti náš odhad, že k prvnímu snížení dojde už v květnu (trh dával této možnosti 26. února 18% pravděpodobnost). Vede nás k tomu možná specificita lednových dat; počkáme tedy na to, zda se trendy z ledna potvrdí i v únorových datech. Klíčové pro nás bude chování inflace, především to, nakolik široké budou případné inflační tlaky (tedy jaké procento položek inflačního koše, především u služeb, bude vykazovat příliš vysoký nebo zrychlující růst).
Rizika
Na radaru se opět objevil periodický problém s financováním vlády. Podle posledních informací to vypadá, že by se Kongres mohl dohodnout na krátkodobém posunutí termínu (částečné omezení financování vlády mělo začít 1.3., odloženo by mělo být do 22.3.). Největším rizikem je, že by v důsledku těchto zmatků mohla ratingová agentura Moody’s, která jako poslední drží USA na nejvyšším možném stupni AAA, tento rating snížit.
