Data z německé ekonomiky potvrzují její slabost a vzhledem k váze Německa v celé eurozóně ohrožují rychlejší oživení celého bloku. Jádrová inflace zároveň zůstává zvýšená a podporuje váhavost ECB v uvolňování měnových podmínek, které by mohlo pomoci k hospodářskému oživení.
Vážený uživateli, je nám líto, ale Váš prohlížeč nepodporuje plné zobrazení webu. Doporučujeme Vám přejít na jeho aktuálnější verzi (MS Edge) nebo na některý z nejčastějších prohlížečů (Chrome, Firefox, Safari).
Evropská měnová unie
Ekonomická aktivita
Statistiky z posledního čtvrtletí minulého roku potvrzují znatelný kontrast mezi slabým HDP a rostoucí zaměstnaností. Zatímco druhá revize statistik HDP potvrdila mezičtvrtletní stagnaci ekonomiky, data zaměstnanosti naopak potvrdila rostoucí trend. Zaměstnanost ve 4. čtvrtletí loňského roku meziročně vzrostla o 1,3 %. Pokračoval tak trend poklesu produktivity. Silný trh práce výrazněji nepůsobí na ochotu domácností utrácet. Podle prosincových statistik maloobchodní tržby poklesly v porovnání s předchozím měsícem o 1,1 %.
Ani prosincové statistiky z průmyslu nepřinesly výraznější pozitivní překvapení. Průmyslová produkce v prosinci sice nečekaně meziměsíčně vzrostla o 2,6 %, ale tento růst byl způsoben opět volatilními irskými daty (+23,5 % m/m). Bez Irska průmyslová výroba v prosinci meziměsíčně vzrostla jen o 0,5 %. Na opačném konci naopak opět stálo Německo, kterému se stále nedaří. Průmyslová výroba v prosinci opět skončila v červených číslech, když poklesla o 3 % y/y. Naopak nové objednávky v průmyslu v prosinci nečekaně vzrostly meziměsíčně o 8,9 %. Za tímto vývojem ale byly velké objednávky, konkrétně letadel. Bez nich by tento ukazatel meziměsíčně poklesl o 2,2 %. Na oživení německé ekonomiky si s velkou pravděpodobností budeme muset ještě nějakou dobu počkat.
Ani předstihové ukazatele na rychlé ekonomické oživení neukazují. Specificky německé indexy ZEW a Ifo sice v únoru zaznamenaly určité zlepšení, ale stále se pohybují pod svými dlouhodobými průměry. Také PMI ve zpracovatelském průmyslu již rok a půl zůstává pod hladinou 50, signalizující pokles aktivity. Únorová data dokonce ukazují na zrychlení tohoto poklesu. Klesá jak produkce, tak nové zakázky a dokonce i zaměstnanost. Na druhou stranu zbytek eurozóny na tom tak špatně jako Německo není. Podle indexů PMI pesimismus postupně odeznívá, i když kompozitní index zatím stále zůstává pod hodnotou 50, ukazující na pokračující ekonomický pokles.
Inflace a centrální banka
Inflace v eurozóně pokračuje v poklesu a v lednu se dostala na 2,8 % a v únoru na 2,6 %, což bylo ale o 0,1 ob více, než čekal trh. ECB více trápí vývoj jádrové inflace, která byla v meziročním srovnání sice o 0,1 pb nižší než v prosinci, ale jejíž meziměsíční dynamika zůstává stále zvýšená – po sezónní úpravě vzrostla z 0,2 % v prosinci na 0,3 % v lednu. Pokud by se tato dynamika udržela po celý letošní rok, znamenalo by to, že na konci roku by jádrová inflace byla 3,3 %, tedy nad cílem ECB. Tuto zvýšenou dynamiku lze sice částečně vysvětlit znovuzvýšením německé DPH ze 7 % na 19 %, ale ani v únoru jádrová neklesla podle očekávání když skončila na 3,1 % oproti očekávaným 2,9 %.Podle zápisu ze zasedání ECB se zdá, že obavy z protiinflačních rizik sdílí většina členů Rady guvernérů. Ze zápisu vyplynulo, že převládá názor o předčasnosti debaty o snižování sazeb. V návaznosti na opatrnou rétoriku ECB trhy postupně upravují svá očekávání směrem k pozdějšímu snižování sazeb. Aktuálně dávají 72,5% pravděpodobnost snížení sazeb v červnu.
Rizika
Váhání ECB při uvolňování měnové politiky může ještě zvýšit riziko, že oživení ekonomik eurozóny přijde pomaleji a později. Rizikem pro ekonomický růst eurozóny zůstává příslovečná pomalost při jakýchkoliv změnách.
