Česká republika

Ekonomická aktivita 

Poslední čísla z reálné ekonomiky z konce loňského roku překonala očekávání. Prosincový rychlý růst průmyslové výroby o 2,8 % m/m byl nejen pro nás kvůli slabé domácí i zahraniční poptávce překvapivý. Z detailních dat je jasné, že růst táhla především výroba automobilů, počítačů a strojů. Z předstihových indikátorů se ale nezdá, že by lepší prosincové výsledky signalizovaly obrat v průmyslu. Spíše naopak. Podle průzkumů ČSÚ důvěra v průmyslu v únoru opět poklesla a aktuálně se pohybuje v blízkosti minim z loňského září. PMI sice skončil nad očekáváními, ale hodnota 44,3 stále ukazuje na pokles v průmyslu. Také maloobchodní tržby překonaly v prosinci očekávání, když meziročně po sezónním očištění vzrostly o 0,6 %. I když růst byl nad očekávání, maloobchodní tržby jsou stále velice slabé, ale známky velice pozvolného oživení jsou již patrné. Podle našeho názoru by oživení spotřeby mělo v letošním roce postupně nabírat na síle s tím, jak s nízkou inflací porostou reálné příjmy. Rychlost oživení ale nebude nijak závratná. Sentiment mezi spotřebiteli zůstává stále hluboko pod dlouhodobým průměrem a ani únorové zlepšení o 2,8 bodu na hodnotu 94,0 na tom nic nezměnilo. 

Inflace a centrální banka 

Bankovní rada ČNB na únorovém zasedání snížila dvoutýdenní repo sazbu o 50 bb na 6,25 %. Toto rozhodnutí nebylo široce očekáváno, a proto reakce koruny byla relativně prudká (oslabení nad 25 EUR/CZK).   I když rozhodnutí bankovní rady nebylo předem jasné, ekonomicky dává jednoznačně smysl. Podle nové prognózy ČNB v prvním čtvrtletí letošního roku čeká 2,9% inflaci, prostor pro rychlejší snižování sazeb zde tedy jednoznačně je. Nová prognóza se od stávající ve svém inflačním výhledu příliš neliší. Změny v trajektorii inflace jsou v řádu jedné desetiny procentního bodu. Výrazně byl ale přehodnocen vývoj reálné ekonomiky. ČNB letos čeká růst pouze o 0,6 %. Guvernér Michl na tiskové konferenci ale řekl, že sazby kvůli přetrvávajícím inflačním rizikům vidí přece jen nad modelem. Dokonce varoval, že proces snižování sazeb může být přerušen nebo i zastaven, pokud se některé z proinflačních rizik naplní. 

Poslední inflační data ale spíše naznačují, že se tato rizika zatím nenaplňují, spíše naopak. Lednová inflace překvapila nižšími než očekávanými hodnotami. Zatímco trh čekal 2,9 % a ČNB 3 %, spotřebitelské ceny v lednu vzrostly pouze o 2,3 % a výrazně nižší byla i jádrová inflace, která klesla na 2,9 % oproti ČNB očekávaným 3,8 %. Za nižšími inflačními čísly stál jak o poznání slabší lednový efekt přecenění, tak slabší růst cen energií i pokles cen potravin.

Nižší lednová inflace ovlivní i meziroční inflační čísla v dalších měsících, což by spolu s nízkým očekávaným růstem reálné ekonomiky mělo ospravedlňovat rychlejší snižování sazeb. Tomu ale brání kurz koruny. Koruna se aktuálně pohybuje okolo 25,3 EUR/CZK, což je 2,6 % nad prognózou. Zjednodušeně lze říci, že koruna za ČNB odpracovala snížení sazeb o 50-75 bb.

Model počítá s průměrnými sazbami za 1. čtvrtletí na 5,4 %. Guvernér Michl na posledním zasedání avizoval, že sazby ČNB budou v letošním roce výše, než ukazuje model. Z tohoto úhlu pohledu prostor pro urychlení cyklu uvolňování měnové politiky není a rétorika některých centrálních bankéřů to potvrzuje. Naopak pohled na samotnou inflaci kolem 2 %, slabou ekonomiku a repo sazbu 6,25 % k rychlému snižování sazeb vyzývá. Slabost koruny ale podle našeho názoru nedovolí na dalším zasedání ČNB razantnější snížení než o 50 bb. 

Rizika 

Vývoj české koruny představuje velkou neznámou, která může mít velký vliv na měnovou politiku. Čím slabší koruna, tím pomalejší uvolňování měnových podmínek.