HDP za čtvrté čtvrtletí rostlo solidně

Ekonomická aktivita

Trh práce vypadá podle oficiálních dat stále dobře i přes postupnou ztrátu dynamiky přírůstku zaměstnanců. Síla trhu práce se opírá především o stále vysoký počet nabízených pracovních míst (JOLT) a velmi nízkou míru nezaměstnanosti. Zároveň přitom došlo k nečekanému a poměrně výraznému zpomalení tempa růstu mezd, což je klíčové z hlediska možných mzdově-inflačních tlaků. Síla trhu práce však velmi pravděpodobně už dlouho nevydrží, čemuž nasvědčuje řada nepřímých a „měkkých“ indikátorů. Důvodem je zřetelné slábnutí ekonomiky, jak ukazuje zrychlující meziměsíční pokles maloobchodních tržeb i slábnoucí průmyslová výroba.

Výpadek maloobchodních tržeb sice může částečně nahradit přesun spotřeby ke službám, ale pochybujeme, že to bude stačit na to, aby osobní spotřeba podstatným způsobem nepřispěla k slábnutí růstu HDP. Šéfové amerických společností jsou podle průzkumu Conference Board zhruba stejně pesimističtí jako na vrcholu pandemie a obecně preferují opatrnost, a to i při najímání nových pracovníků. Měkké přistání americké ekonomiky je sice stále možné, ale aktuální dynamika růstových ukazatelů ukazuje spíše na recesi v prvním pololetí.

Inflace a centrální banka

Inflace sice zůstává vysoko nad cílem centrální banky, ale zároveň rychle zpomaluje, a to jak jádrová, tak celková. Pro celkovou inflaci je klíčový pokles cen benzínu. U jádrové inflace výrazně zpomaluje růst cen zboží, zatímco tempo růstu služeb je pravděpodobně blízko maxima. Specificky hrají významnou roli ojetá auta u zboží a nájmy u služeb. Ceny ojetých aut loni extrémně rostly kvůli nedostatku aut na trhu, nyní poté, co se nabídka nových aut srovnala s poptávkou, začínají rychle klesat.

Tento efekt bude působit ještě několik měsíců a se slábnoucí poptávkou bude sílit. Nájmy rostou především kvůli předchozímu růstu cen nemovitostí, který se do nich promítá postupně. Růst cen nemovitostí však velmi rychle zpomaluje a už relativně brzy by se to mělo projevit i ve zpomalení růstu nájmů. Fed se rozhoduje, zda na zasedání FOMC na začátku února zvýší sazby o 25 bb, nebo o 50 bb. Výsledek zasedání je nejistý, ale podle našeho názoru by vzhledem k vývoji ekonomických ukazatelů plně stačilo 25 bb.

Rizika

USA se po čase opět dostaly na dluhový strop a teoreticky tedy hrozí jejich technická insolvence. Prakticky je tato eventualita extrémně málo pravděpodobná, takže ani trh nijak znatelně nereagoval. Předpokládáváme, že po obvyklém hašteření a vyjednávání mezi demokraty a republikány dojde k opětovnému odsunutí tohoto problému do budoucnosti. Podstatně vážnější je stále riziko, že Fed ve snaze co nejrychleji snížit inflaci přežene utažení měnové politiky a dostane ekonomiku do vážné recese. Nadějné je, že členové FOMC stále více dávají najevo, že si toto riziko uvědomují. Snad tyto hlasy rozumu převáží nad setrvačností některých jestřábů. Pokud ne, tak hrozí další rozkolísání ekonomického cyklu v USA a pozdější výrazný pokles sazeb.