Česká ekonomika se ve 2. pololetí roku 2022 propadla do recese

Ekonomická aktivita

Poptávka domácností na konci loňského roku pokračovala v poklesu, což potvrdily horší než očekávané listopadové výsledky maloobchodních tržeb. Kromě meziročního listopadového propadu tržeb o 8,7 % byla pro trh negativním překvapením i revize říjnových čísel z −9,4 % y/y na −9,9 % y/y. V meziměsíčním vyjádření také došlo k poklesu spotřeby (−0,3 %), což je v kontrastu se zlepšením nálady spotřebitelů. Z historického pohledu je nálada spotřebitelů ale stále velmi pesimistická, a je tedy velice pravděpodobné, že pokles poptávky bude pokračovat i v první polovině letošního roku, zejména kvůli klesajícím reálným příjmům. I přes klesající reálné příjmy je situace o něco příznivější ve službách, kde se tržby v říjnu nezměnily a zůstávají stále nad úrovněmi před pandemií (o 4 %), zatímco tržby za zboží jsou o téměř 7 % níže.

Relativně vyšší odolnost než poptávka domácností vykazuje korporátní sektor. Listopadový růst o 0,5 % y/y předčil tržní očekávání, která byla nastavena na meziroční pokles. Průmyslovou výrobu táhl především automobilový průmysl, který přispěl k růstu o 3,6 pb, naopak výroba energií působila opačným směrem.

Vývoj zahraničního obchodu se příliš nemění a deficit se stále prohlubuje zejména kvůli deficitu obchodu s ropou a zemním plynem, naopak obchod s automobily zůstává v přebytku, ale ne tak velkém, aby dokázal směr bilance zahraničního obchodu otočit. Ta se v listopadu dostala do deficitu 25,5 mld. CZK, ale paradoxně kurz koruny tyto výsledky nechávají chladným.

Inflace a centrální banka

Spotřebitelské ceny v prosinci vzrostly o 15,8 %, což je méně, než čekal trh. Růst cen tak byl o 0,4 pb nižší než v listopadu. Ke zpomalení tempa růstu cen přispěly zejména ceny v oddílu dopravy díky cenám automobilů a pohonných hmot, na růst cenové hladiny naopak tlačily ceny potravin a nealkoholických nápojů spolu s cenami v oddílu bydlení (nájemné, vodné a stočné, plyn, teplo a teplá voda). Prosincová čísla jsou ale výrazně zkreslena metodikou započítávání úsporného tarifu. Bez něj by inflace byla 19,3 %, což je o 0,2 pb více, než byl odhad ČNB.

Z pohledu měnové politiky ale bude významnější lednové číslo, které bude zveřejněno až po únorovém měnově-politickém zasedání ČNB. Téměř s jistotou tak můžeme říci, že sazby na zasedání 2. února zůstanou beze změny, a změnu nečekáme ani v dalších měsících.

Co se týče lednové inflace, jež bude pro ČNB klíčová, jsou odhady zatíženy vysokou dávkou nejistoty jak kvůli cenám energií, tak kvůli novým ceníkům, které lednovou inflaci běžně ovlivňují, a výrazně se liší. Například guvernér Aleš Michl hovořil o 20% inflaci v lednu a v únoru, zatímco viceguvernérka Eva Zamrazilová byla o poznání opatrnější, když pro lednovou inflaci uvedla rozpětí mezi 15 až 20 %. My si myslíme, že 20 % je nadsazený odhad, a očekáváme inflaci kolem 17 %. Nejistota je ale značná. Po vyšších číslech v lednu a v únoru by inflace měla již začít klesat. Tempo poklesu pak bude klíčové pro rozhodování ČNB o tom, kdy začít se snižováním sazeb. Zatím se zdá, že centrální bankéři se shodují na tom, že by sazby měly zůstat na vyšší úrovni delší dobu, velice pravděpodobně po celý rok 2023. Podle našeho názoru by první snížení sazeb mohlo přijít nejdříve v srpnu.

Rizika

Hlavním rizikem pro českou ekonomiku zůstává geopolitická situace a s ní spojená potenciální energetická krize. Riziko představuje i inflace, která může klesat pomaleji, než centrální banka věří.