Druhé čtvrtletí v eurozóně přineslo ekonomický růst a statistická data ukazují, že oživení by mělo ve druhé polovině roku nabírat na síle, pokud se ovšem nezhorší epiedemiologická situace. Naopak růst cen se zdá být dočasný. ECB sice mění komunikaci v rámci nové zveřejněné strategie, nikoliv ale nastavení měnové politiky.
Vážený uživateli, je nám líto, ale Váš prohlížeč nepodporuje plné zobrazení webu. Doporučujeme Vám přejít na jeho aktuálnější verzi (MS Edge) nebo na některý z nejčastějších prohlížečů (Chrome, Firefox, Safari).
Revize strategie ECB nemá dopad na nastavení měnové politiky.
Ekonomická aktivita
Uvolnění restrikcí umožňuje realizovat alespoň částečně odloženou spotřebu, což se projevuje pozitivně na statistikách maloobchodních tržeb. Poslední květnová čísla ukázala 9% meziroční růst, to je sice výrazně méně než dubnových téměř 24 %, ale to souvisí s nízkou srovnávací základnou. V porovnání s předpandemickými hodnotami jsou maloobchodní tržby výše (o téměř 6 % v porovnání s květnem 2019).
Situace v průmyslu již tak příznivá není. Meziroční růst 50,5 % sice stále vypadá impozantně, ale meziměsíční pokles o 1 % ukazuje, že rychlé oživení začíná dostávat trhliny, a to především na straně nabídky. Poptávka zůstává silná, což je vidět na nových objednávkách, ale nabídku brzdí nedostatek některých komponent. To doléhá především na automobilový průmysl, kde chybí čipy. Za jak dlouho se situace normalizuje, je těžké odhadnout, ale zdá se, že tento problém bude ještě v řádu měsíců oživení v průmyslu negativně ovlivňovat.
Maloobchodní tržby táhne realizace odložené spotřeby.
Inflace a centrální banka
ECB zveřejnila dlouho očekávanou revizi strategie. V mnoha ohledech je výsledek v souladu s očekáváním. Nový inflační cíl je stanoven na 2 %, místo nejasné formulace pod, ale v blízkosti 2 %. Zároveň ale v nové strategii chybí nové nástroje, jak tohoto cíle dosáhnout. ECB také zmiňuje možnost krátkodobého podstřelení nebo přestřelení inflačního cíle, ale zdaleka nejde tak daleko jako Fed, který cíluje průměrnou inflaci což implikuje, že po období nízké inflace může Fed tolerovat období s vyšší inflací. Další změnou je snaha o zahrnutí vlastnického bydlení do CPI. Vzhledem k tomu, že statistiky jsou v kompetenci Eurostatu, který se bude možnostmi změny výpočtu HICP zabývat, může nyní ECB ceny vlastnického bydlení brát v potaz jen jako doplňkový ukazatel inflace.
Novinkou je i to, že Rada guvernérů bude brát v úvahu při plnění svého mandátu cenové stability i změny klimatu. Tato změna se může projevit zejména ve výběru dluhopisů nakupovaných v rámci kvantitativního uvolňování. V revizi strategie byla také zmíněná i nová forma komunikace, tu prezidentka Lagarde převedla na červencovém zasedání
První zasedání ECB po zveřejnění nové strategie ale změny v nastavení měnové politiky nepřineslo. Změna se projevila pouze v komunikaci. Zatímco v minulých prohlášeních po měnově-politickém zasedání se opakovala věta, že sazby zůstanou na současné nebo nižší úrovni, dokud inflace nebude konvergovat k úrovni dostatečně blízké 2 %, ale pod tuto hodnotu na horizontu projekcí. Nová strategie požaduje konvergenci inflace k novému 2% cíli, nikoliv na horizontu projekcí, ale v dostatečném předstihu před koncem horizontu projekcí a trvale po jeho zbytek. Krátkodobé přestřelení cíle ECB nepovažuje za problém a chce se vyvarovat riziku předčasného utažení měnových podmínek. Toto vyjádření může vyznívat v holubičím duchu, ale na horizontu měnové politiky se výhled nemění.
Aktuální inflační výhled počítá s inflací 1,4 % v roce 2023, utahování měnové politiky zůstává v nedohlednu. ECB ani s novou strategií nepřišla s detaily, jak splnit inflační cíl. Zasedání tedy v podstatě nepřineslo žádné změny.
Průmyslová výroba, kromě automobilové, se vrátila do starých kolejí.
Rizika
Rozšiřování delta varianty s sebou přináší novou nejistotu, která se může projevit i do ekonomického oživení, které začalo ve 2. čtvrtletí.
