ČNB naznačuje rychlejší zvyšování sazeb.

Ekonomická aktivita

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla o 7,8 % y/y, což mírně zklamalo tržní očekávání. Detaily zatím známé nejsou, ale z měsíčních dat se dá vyčíst, že za menším než očekávaným růstem stojí problémy se subdodávkami v průmyslu. Za prvních 5 měsíců letošního roku byla průmyslová produkce o 15,6 % vyšší než za stejné období v roce 2020, ale o 1,2 % nižší v porovnání s rokem 2019. Příčinou horších než očekávaných výsledků jsou jednoznačně problémy na nabídkové straně. Nedostatek některých komponent trápí především automobilový průmysl, naopak poptávka zůstává silná, jak potvrzují nové objednávky, které meziročně vzrostly o 46,5 %, tuzemské o 39,6 %, zahraniční dokonce o 49,9 % y/y.

Maloobchod naopak v květnu na rozdíl od dubna překvapil pozitivně a potvrdil tak, že dubnové zklamání bylo pouze jednorázové a maloobchodní tržby i nadále velice citlivě reagují na uvolňování restrikcí. Meziročně po sezónním očištění se maloobchodní tržby bez aut zvýšily o 5,8 %, přičemž nejvíce rostly tržby u nepotravinářského zboží. Tržby v maloobchodě by i nadále měla podporovat silná domácí poptávka podporovaná naakumulovanými úsporami z dob restrikcí. I když se epidemiologická situace zhoršuje, soudě podle nízkých přírůstků těžkých případů onemocnění, není velká pravděpodobnost dalších plošných lockdownů, což by mělo maloobchod i nadále podporovat.

Ve střednědobém horizontu by k ekonomickému oživení mělo přispět i schválení českého Národního plánu obnovy, na jehož základě by Česko mělo získat 180 mld. CZK na dotacích z EU. Už letos na podzim může ČR získat prvních 23 mld. CZK.

Inflace a centrální banka

Spotřebitelské ceny v červnu vzrostly o 2,8 % oproti stejnému období minulého roku, což bylo o 0,1 pb více než očekávala ČNB i trh. Oproti květnu byla meziroční míra inflace o 0,1 pb nižší. Na poklesu inflace se podílely zejména volatilní potraviny, zároveň slábne efekt zvýšené spotřební daně na alkoholické nápoje a tabák. Naopak na zvyšování cen stále působí oddíl doprava, konkrétně růst cen pohonných hmot i automobilů i oddíl bydlení, kde meziročně roste nájemné i vodné a stočné. Zrychlil i růst cen ve stravování a ubytování i v rekreaci a kultuře.

Celkově ceny služeb rostly meziročně o 3,4 %, což ukazuje na možnost mzdově inflačních tlaků. Výhled inflace zůstává kvůli pandemické situaci nejistý. Vzhledem k tomu, že neočekáváme další striktní plošná protipandemická opatření, je podle našeho názoru nejpravděpodobnější scénář přetrvávání inflačních tlaků až do konce roku. Proinflačně by měl i nadále působit trh práce, růst cen energií i výpadky v subdodavatelských řetězcích spolu s rostoucími cenami materiálů. Také ceny služeb mohou letos přispět k vyšší inflaci.

Z aktuálních čísel je vidět, že po otevření služeb chtějí firmy dohnat ztráty částečně i zvyšováním cen. Tento obrázek se ale může v příštím roce změnit. Domníváme se, že přísnější měnová politika, vypadnutí jednorázových faktorů, ale i tradičně ukotvená inflační očekávání by měly přispět k návratu inflace k 2% cíli již v příštím roce.

Aktuální inflační tlaky potvrzují potřebu zvyšování sazeb. V letošním roce očekáváme ještě 2 zvýšení. To první o 0,25 % by mohlo přijít již na příštím zasedání 5. 8., kdy bude mít bankovní rada k dispozici novou prognózu.

Rizika

I když podle aktuálních dat vypadá, že šíření nákazy v současnosti neprovází zvýšená úmrtnost ani přeplnění nemocnic, riziko pandemie nelze stále podceňovat. Na opačné straně vidíme i riziko vyšších inflačních tlaků, které by mohly vyvést k rychlejšímu zvyšování sazeb.