Domácí poptávka viditelně chladne již od počátku loňského roku, což se ovšem nedá říci o inflaci, která v listopadu překonala očekávání, a nebýt započítání úsporného tarifu, vyšplhala by se těsně pod 20 %.
Centrální banka ale věří, že inflace v letošním roce bude klesat rychle i bez dalšího zvyšování sazeb, a sazby drží nezměněné na 7 %.
Poslední statistické údaje ohledně maloobchodních tržeb zklamaly očekávání. Meziročně se propadly o 9,4 %, v meziměsíčním vyjádření byl propad také výrazný o 1,8 %. Na spotřebitele tak bezesporu negativně dopadá pokles reálných příjmů. Ve 3. čtvrtletí reálné mzdy poklesly o 9,8 %. Podle údajů ČNB ale spotřebitelé nejsou ochotni nebo schopni tento propad kompenzovat vybíráním úspor. Vklady u bank, které výrazně narostly v dobách covidu, kdy nebylo možné nakupovat kvůli zavřeným obchodům, přestaly klesat. Tyto tzv. nadvklady se drží okolo 120 mld. Kč. Na poklesu maloobchodních tržeb se ale podílí i určitý přesun spotřebitelů od zboží ke službám, které nejsou do statistik maloobchodních tržeb zahrnuty. Na rozdíl od tržeb za zboží, které byly v říjnu 3 % pod předpandemickými hodnotami, byla úroveň tržeb za služby o 4 % vyšší (v reálných hodnotách). Vzhledem k přetrvávající vysoké inflaci a vysokým nejistotám se domníváme, že trend poklesu domácí poptávky bude i nadále pokračovat, a to i přes přetrvávající dobrou situaci na trhu práce, kde se nezaměstnanost stále drží v blízkosti historických minim.
Také průmyslová výroba v říjnu zklamala očekávání. V meziročním vyjádření sice zůstává v růstu (3,1 %), ale to je dáno pouze nízkou srovnávací základnou, zejména u automobilového průmyslu, který v roce 2021 čelil výrazným tlakům kvůli problémům v dodavatelsko-odběratelských řetězcích. Stavebnictví oproti září v říjnu mírně vzrostlo o 1,8 %, to ale nic nemění na celkovém obrázku klesajícího trendu. To je vidět i na statistikách zahajování výstavby nových bytů, kde došlo k poklesu o 27,7 % y/y.
Spotřebitelé na svých bankovních účtech stále drží výrazné nadvklady.
Inflace v listopadu překvapila vyššími než očekávanými hodnotami, když dosáhla 16,2 %. Nebýt započítání úsporného tarifu do cen energií, byla by ještě o poznání vyšší (19,8 %). Inflaci táhly především ceny energií a potravin. Naopak poptávkové cenové tlaky v listopadu tak silné nebyly. Ceny služeb rostly oproti říjnu pouze o 0,3 %. Domníváme se, že inflace by mohla být již u svého vrcholu. Očekáváme, že v lednu by měla v důsledku vyšší srovnávací základny klesnout, i když existují značná rizika, že překvapí vyššími hodnotami s tím, jak se budou měnit ceníky na nový rok. Tato změna se zřejmě nebude týkat pouze energií či vodného a stočného, ale i dalšího zboží a služeb, na které se zpožděním dopadnou vyšší ceny energií nebo které pouze využijí vlnu zdražování k navýšení svých marží. V průběhu roku by pak měla inflace postupně klesat jak díky vyšší srovnávací základně, tak díky slábnoucím poptávkovým tlakům.
Bankovní rada drží sazby stabilní. Stejně jako na listopadovém zasedání i v prosinci guvernér Michl zdůraznil, že na dalším zasedání mohou sazby zůstat stabilní, ale i jít vzhůru, a varoval trh, že jeho očekávání stabilních sazeb se nemusí naplnit. Jako případný spouštěč zvýšení sazeb guvernér uvedl rostoucí spotřebu, akcelerující inflační tlaky a samozřejmě fiskální politiku. Nedomníváme se, že by se v tomto ohledu v dohledné době pro zvyšování sazeb našel silný argument. Ani inflační čísla zřejmě guvernéra Michla negativně nepřekvapí. Podle jeho slov by měla inflace vzrůst na počátku roku k 20 %. Aktuální prognóza ČNB očekává 14,9 % v 1Q2023. Momentální nastavení měnových sazeb neznamená, že inflace v příštím roce nebude klesat, ale nižší sazby mohou způsobit pomalejší návrat k inflačnímu cíli, což s sebou nese dodatečné náklady.
Maloobchodní tržby výrazně klesají, poptávka po službách je stále vyšší než před pandemií.
Kromě geopolitické situace zůstává pro českou ekonomiku rizikem i vývoj inflace, která sice vlivem srovnávací základy klesat bude, ale důležité bude i tempo poklesu, a to nejen v ČR, ale i u našich obchodních partnerů.
