Ekonomika eurozóny podle měsíčních údajů ve druhé polovině minulého roku viditelně zpomalila, ale předstihové indikátory signalizují mírný optimismus, že by případná recese měla být velmi mírná.
Evropské centrální bance zároveň dělá starosti dvouciferná inflace, takže banka pokračuje a bude i nadále pokračovat ve zvyšování sazeb.
Revidované výsledky HDP za 3. čtvrtletí byly o něco lepší než předběžné údaje, meziročně HDP rostl o 2,3 %. Detailní data ukázala, že růst táhla především spotřeba, a to jak soukromá, tak vládní. Naopak zahraniční obchod působil opačným směrem. Měsíční údaje z posledního čtvrtletí loňského roku ukazují na zhoršení ekonomické situace. Maloobchodní tržby v říjnu po zářijových lepších než očekávaných výsledcích potvrdily klesající trend, když poklesly o 1,8 %. Také průmyslová výroba v říjnu pokračovala v klesajícím trendu.
Naopak předstihové indikátory signalizují obrat. Stejně jako v listopadu i v prosinci se PMI opět zvýšily. Kompozitní index vzrostl na 48,8 z listopadových 47,1. Zdá se, že se situace začíná zlepšovat, ale indexy se stále drží pod hladinou 50 (včetně služeb, které ale v prosinci vzrostly až na 49,1), což ukazuje na mírnou recesi v eurozóně. Zlepšují se i další měkké indikátory, jako je například index ZEW nebo Ifo. Také důvěra spotřebitelů se již odrazila ode dna a poslední tři měsíce vykazuje růst. Aktuální hodnoty jsou ale stále z historického pohledu na velice nízké úrovni.
Důvěra spotřebitelů se začíná zlepšovat, z historického pohledu ale stále zůstává velice nízko.
Inflace v listopadu překvapila nižšími než očekávanými hodnotami. 10,1% růst cen ale stále mnohonásobně převyšuje 2% inflační cíl, proto ECB pokračuje v utahování měnové politiky. Poslední zasedání ECB v loňském roce přineslo zvýšení sazeb o 50 bb. Repo sazba se tak dostala na 2,5 %, depozitní sazba na 2 %. I když se jedná o snížení tempa růstu sazeb, vyznění tohoto zasedání bylo nakonec jednoznačně jestřábí. Nová prognóza poměrně výrazně přehodnotila vývoj inflace směrem vzhůru na celém horizontu měnové politiky, a to i navzdory posunutí výhledu cen energií naopak dolů. Přestože na tiskové konferenci prezidentka Lagarde potvrdila, že další rozhodnutí Rady guvernérů bude záviset na přicházejících datech, jednoznačně také uvedla, že na zkrocení inflace bude potřeba další zvyšování sazeb, a to stabilním tempem (naznačila, že stabilní tempo znamená zvyšování po 50 bb). Otázkou je, proč ECB v prosinci přikročila ke zpomalení tempa růstu a příslibu dalšího zvyšování a zda tento příslib nakonec splní. Nejistoty jsou značné, ale vzrostla pravděpodobnost, že se depozitní sazba dostane výše, než jsme původně čekali. Předpokládáme, že vrcholu by mohla dosáhnout na 3,00–3,25 %. Spolu se zvyšováním sazeb bude ECB v příštím roce snižovat svou bilanci tím, že nebude reinvestovat polovinu z maturujících dluhopisů z programu APP. Bilanci tak bude snižovat o 15 mld. eur měsíčně, což je vzhledem k aktuální velikosti bilance 8,5 bil. eur poměrně zanedbatelné množství. Větší část kvantitativního utahování tak odpracuje splácení úvěrů v rámci TLTRO (do konce prosince má být celkem splaceno 800 mld. eur, 1,2 bil. eur maturuje většinou v červnu 2023).
První splacené půjčky v rámci TLTRO viditelně zmenšují bilanci ECB, k stavu před pandemií je ale ještě stále daleko.
Eurozóna letos čelí mnoha rizikům. K těm hlavním patří energetika. Nahrazení ruského plynu, ale i přehodnocení Grean Dealu, jenž stál do značné míry právě na zemním plynu, může i pro eurozónu představovat přinejmenším zvýšené náklady, ale hrozí také riziko nedostatku surovin.
