Inflace a centrální banka
Dubnové zasedání ECB nepřineslo žádná překvapení ani novinky. ECB pouze potvrdila, že bude pokračovat v měnové politice tak, jak je nyní nastavena. Základní repo sazba zůstává nulová již 5 let, depozitní sazbu snížila ECB naposledy v září 2019 na −0,5 %. ECB potvrdila i pokračování kvantitativního uvolňování včetně reinvestic splatných dluhopisů v portfoliu ECB i programů (T)LTRO.
Nejvíce pozornosti již tradičně poutá program PEPP, v rámci kterého na březnovém zasedání ECB ohlásila bez dalších podrobností navýšení měsíčních nákupů. Dosavadní čísla ukázala, že zatímco v prvních dvou měsících ECB nakoupila týdně v průměru 14,4 mld. EUR, v týdnech následujících po březnovém zasedání to bylo již 16,9 mld. EUR. Prezidentka Lagarde naznačila, že nákupy dluhopisů by měly pokračovat ve zvýšené míře, ale konkrétní objemy specifikovat odmítla.
Domníváme se, že pokud to situace bude vyžadovat, může ECB nákupy dluhopisů ještě navýšit. Připomeňme, že v první vlně pandemie se měsíční nákupy dostaly v červnu až na 120 mld. EUR, tedy 24 mld. za týden.
Rada guvernérů neměla na posledním zasedání k dispozici novou prognózu. Podle prezidentky Lagarde odpovídá ekonomický vývoj březnové prognóze a stejné zůstává i hodnocení rizik. Aktuální zvýšenou inflaci připisuje ECB jednorázovým faktorům (cenám komodit, zvýšení německé DPH, změně vah ve spotřebitelském koši nebo i odlišnému sezónnímu vzorci v důsledku pandemie) a celkové cenové tlaky stále hodnotí jako tlumené. Výhled měnové politiky se nemění: stabilní nízké sazby a pokračování v měnovém uvolňování.