HDP v prvním čtvrtletí rostl o 6,4 % především díky velmi silné osobní spotřebě. V USA má alespoň první dávku vakcíny přes 40 % populace, očkování tedy pokračuje poměrně rychle. To zvyšuje šance, že silný růst hospodářství podpořený rozpočtovým stimulem bude pokračovat i nadále.
Inflace zatím zůstává pod kontrolou, takže Fed může pokračovat ve své uvolněné měnové politice motivované snahou co nejrychleji snížit nezaměstnanost.
Růst HDP v prvním čtvrtletí dosáhl 6,4 % (mezičtvrtletně sezónně očištěno, anualizováno). Dominantním zdrojem byla osobní spotřeba, která k růstu přidala 7,0 %. Podpořilo ji uvolňování restrikcí, vládní stimulus, vysoké úspory z dob tvrdých restrikcí a uspokojování odložené poptávky. Fixní investice přidaly 1,8 %, zásoby ubraly 2,6 %, zahraniční obchod ubral 0,9 % a vláda přidala 1,1 %. Silné růstové momentum by se mělo udržet i nadále, podporovat by ho měla osobní spotřeba tažená dalším uvolňováním restrikcí a rozpouštěním úspor.
Rychlým tempem pokračuje zotavování trhu práce. V březnu bylo vytvořeno více než 900 000 nových pracovních míst, podstatně více, než se očekávalo. Míra nezaměstnanosti se udržela na 6,0 %. K dosažení úrovní zaměstnanosti před pandemií sice ještě hodně zbývá, ale pokles nezaměstnanosti je podstatně rychlejší, než se předpokládalo. Zároveň zatím nehrozí mzdové tlaky plynoucí z nedostatku pracovní síly. Sílu oživení dokládají i hodnoty konjunkturálních indikátorů ISM a PMI, které se drží vysoko v expanzním teritoriu. Druhé kolo přímé pomoci domácnostem od vlády opět podstatně zvedlo maloobchodní tržby. Roli mohlo hrát i rozpouštění úspor z doby pandemie a uspokojování odložené spotřeby. Impuls vyslaný silnou osobní spotřebou by měl pomoci s rozběhem ekonomiky po pandemii.
Růst HDP táhla osobní spotřeba.
Jádrová Inflace se drží pod cílem centrální banky, zatímco celková ho kvůli bazickému efektu od cen ropy překonala. Bazický efekt se však netýká čistě ropy, protože propad poptávky ve druhém čtvrtletí minulého roku ovlivnil řadu položek spotřebního koše. Na druhou stranu výrazně zpomalil růst cen nájmů, který byl před pandemií hlavním tahounem inflace. Vzhledem k vysokému tempu růstu cen
nemovitostí je nutné počítat s tím, že dojde ke zrychlení, zatímco efekt základny vyprchá. To by mělo udržet jádrovou inflaci stabilní. Aktuální silná osobní spotřeba související s kombinací uspokojování odložené spotřeby a vládního stimulu by měla být jen přechodná. To je v podstatě i názor Fedu, který nadále drží beze změn svou velmi uvolněnou měnovou politiku. Fed zdůvodňuje svoje stanovisko především stavem trhu práce, který se sice velmi rychle zotavuje, ale stále je daleko od stavu před epidemií. Fed navíc kvůli změně v interpretaci svého mandátu bude čekat, až se jádrová inflace reálně dostane nad jeho cíle, to znamená 2 %. Proto očekáváme, že měnová politika zůstane beze změny ještě řadu měsíců a sazby minimálně do roku 2023.
Osobní spotřebu podpořil rozpočtový stimul.
Evergreenem mezi riziky je stále pandemie. V USA sice očkování probíhá rychle, ale komplikace (především nebezpečné mutace) se stále úplně vyloučit nedají. Hlavní rizika vedle pandemie souvisí se státními institucemi. Demokratická administrativa prosazuje finančně velmi náročné projekty. (Vedle už běžícího programu postcovidové stimulace je to obří program infrastrukturních investic a stejně obří program na podporu rodin.) To sebou nese na jednu stranu riziko velmi rychlého růstu státního dluhu, na druhou stranu reálné riziko razantního růstu daní. Rizikem je i značně nejasný dlouhodobý strukturální dopad epidemie na hospodářství, který se bude projevovat pouze postupně.
