Růstové vyhlídky české ekonomiky se zhoršují a zároveň inflace v posledních dvou měsících překvapila nižšími než očekávanými hodnotami. To jsou hlavní důvody, které utvrzují novou bankovní radu v holubičím přístupu.
Zdá se velmi pravděpodobné, že aktuální repo sazba na 7 % je již vrcholem měnové expanze. Reálné sazby jsou ale stále negativní a první snížení sazeb vidíme spíše až v polovině příštího roku.
Druhá polovina letošního roku nebude z ekonomického hlediska pro Českou republiku zdaleka tak úspěšná jako ta první. Známky zpomalení jsou patrné jak z nabídkové, tak poptávkové strany. V červenci průmyslová výroba meziměsíčně poklesla o 0,3 % (po sezónním očištění), na což mělo částečně vliv čerpání celozávodních dovolených, ale projevuje se i pokles poptávky, zatím ovšem jen mírně. V meziročním vyjádření rostla průmyslová výroba o 1,6 %, přičemž na růstu se podílela hlavně automobilová výroba (+2,6 pb), a to díky lepší situaci na trhu polovodičů. Pohled na nové zakázky ovšem ukazuje, že průmyslovou výrobu nečeká ve 2. pololetí jednoduché období. Nové zakázky vzrostly o 2,2 %.
Toto číslo je ale uváděno nominálně, což při růstu průmyslových cen o 26,8 % znamená značný propad nových zakázek. Podobně hovoří i předstihové indikátory. PMI jsou od srpna pod hranicí 50, oddělující expanzi od kontrakce. Srpnové PMI ve zpracovatelském průmyslu zůstalo stabilní na hodnotě 46,8, což znamená pokračování poklesu průmyslové produkce. Také konjunkturální indexy Českého statistického úřadu ukazují na zhoršování situace v průmyslu.
Rovněž spotřebitelská poptávka měřená maloobchodními tržbami nadále klesá. V červenci se tržby v maloobchodě snížily reálně o 7,2 %, meziměsíčně klesly o 0,6 %. Vzhledem k pokračujícímu poklesu reálných mezd očekáváme, že sestupný trend spotřebitelské poptávky bude negativně ovlivňovat vývoj celé ekonomiky ve zbytku letošního roku.
Domácí spotřebu začínají tlumit rostoucí ceny a s nimi spojený pokles disponibilního příjmu.
Inflace v srpnu překvapila nižšími než očekávanými hodnotami. Meziroční růst cen o 17,2 % byl dokonce o 2,1 pb nižší, než očekávala ČNB. Za poklesem meziroční míry inflace stály zejména ceny pohonných hmot, jejichž meziroční růst se zmírnil na 28,3 % z 43,6 % v červenci (v meziměsíčním srovnání poklesly o 10 %). Dalším faktorem, který stál za nižší než očekávanou mírou inflace, byl pomalejší růst cen potravin. Je tedy pravděpodobné, že inflace je v blízkosti svého vrcholu, i když proinflační rizika zůstávají značná. Z krátkodobého pohledu budou na inflaci působit zejména ceny energií s tím, jak se postupně promítají vysoké ceny na burzách do ceníků pro domácnosti. Cenový strop na energie hrozbu nekontrolované akcelerace inflace zažehnal. Proti inflaci by mělo působit zpomalování poptávky domácností, jak je již nyní patrné v datech za maloobchodní tržby.
Nižší než očekávaná inflace i první letošní meziměsíční pokles cen výrobců mohly podpořit holubičí nastavení současné bankovní rady. Paradoxně vyznění tiskové konference po zářijovém jednání bankovní rady bylo méně holubičí než v srpnu. Bankovní rada sice sazby ponechala nezměněné, ale guvernér Michl řekl, že na příštím zasedání bude bankovní rada rozhodovat, zda sazby zůstanou nezměněné, nebo zda je zvýší. O snižování sazeb na zasedání bankovní rady diskuze vůbec neprobíhala. Náš základní scénář ale prozatím neměníme. Očekáváme stabilní sazby a jejich postupný pokles od poloviny příštího roku.
Riziko pro malou otevřenou ekonomiku, jako je ta česká, představuje jednoznačně vývoj vnějšího prostředí, ale rizika existují i uvnitř ekonomiky, zejména vznik mzdově-inflační spirály.
Za poklesem inflace stál zejména 10% meziměsíční pokles pohonných hmot.
