Trh práce je sice epidemií ovlivňován zřetelně negativně, ale dopady jsou daleko slabší, než tomu bylo na jaře. Míra nezaměstnanosti se drží na 6,7 %. Týdenní data o žádostech o podporu v nezaměstnanosti ukazují na sice stabilní, ale stále výrazně zvýšenou úroveň. Další vývoj na trhu práce bude velmi důležitý pro osobní spotřebu a ta zase bude rozhodující pro udržitelnost oživení ekonomiky.
Konjunkturální indexy zůstávají nečekaně silné a stále ukazují na poměrně silnou expanzi. Potvrdily to jak ISM indexy, tak předběžné PMI indexy na konci ledna. Nová administrativa zatím nezavádí žádná výraznější omezení pohybu, která by mohla oživení narušit, spíše se snaží maximálně urychlit očkování. Přesto je potřeba počítat, že negativní vliv epidemie na ekonomiku bude trvat ještě měsíce, pravděpodobně celé první pololetí.
Inflace a centrální banka
Inflace je bez překvapení stabilně nízká, stále zřetelně pod cílem Fedu. V celkové inflaci se bude projevovat efekt růstu cen ropy, jádrovou by však měla držet nízko slabá poptávka. Kombinace slabého trhu práce a vysoké úrovně nevyužitých kapacit v průmyslu by měla bránit v dohledné budoucnosti trendovému zrychlování inflace. Na to spoléhá i Fed, který na svém posledním zasedání potvrdil pokračování extrémně uvolněné měnové politiky s tím, že sazby pravděpodobně zůstanou na nule až do roku 2023. Pokračovat nezměněným tempem bude i nákup dluhopisů, přičemž je Fed v případě ekonomických komplikací připraven ho ještě zintenzivnit. Trvající epidemie a relativně pomalý postup očkování vedly ke snížení očekávaní růstu v letošním roce.
Rizika
Klíčovým rizikem stále je a v dohledné době zůstane epidemie. Nová administrativa slibuje rychlé očkování (100 milionů očkovaných v prvních 100 dnech vlády), ale i kdyby se to podařilo, nemusí to znamenat konec problémů. K získání dostatečné úrovně imunity v populaci je potřeba naočkovat zhruba 60–70 %, což může trvat více než půl roku. Epidemie tedy bude silně ovlivňovat hospodářství ještě minimálně v prvním pololetí
i za optimálního scénáře.
