Co se změnilo od 1. ledna výstupem Británie z EU?

Jak se mění uspořádání vztahů mezi UK a EU od 1. 1. 2021

Dlouhý proces odcházení byl dovršen. Od prvního prohlášení Davida Camerona v lednu roku 2013, kdy slíbil vyhlásit referendum po parlamentních volbách v roce 2015, aby uklidnil domácí politickou situaci a umlčel euroskeptické křídlo ve vlastní straně, uplynulo již 8 let nabitých událostmi.

K referendu, ve kterém nakonec těsnou většinou zvítězili příznivci brexitu, došlo v červnu 2016. Článek 50 byl aktivován 29. března 2017 a podle Lisabonské smlouvy od té doby běžela maximálně 2letá lhůta na dojednání podmínek a ukončení členství v EU. Jednání ale byla složitá a docházelo k průtahům. Velká Británie nakonec opustila EU k 31. lednu 2020, ale až do 1. 1. 2021 platilo přechodné období, ve kterém Británie sice již nebyla součástí EU, ale pravidla vzájemných vztahů zůstávala neměnná.

K dohodě o uspořádání vztahů mezi UK a EU došlo 24. prosince 2020. Evropský parlament tak ještě nestihl smlouvu ratifikovat a platí tak pouze provizorně (riziko, že by evropským parlamentem neprošla, je téměř nulové). Co se tedy od 1. ledna změnilo?

1. Pohyb osob – Cestování bez víza je omezeno na dobu 90 dnů každého půlroku. Končí automatické právo občanů UK žít a studovat v jiných zemích EU a totéž platí recipročně. O nová povolení musí žádat i občané UK již žijící v EU a obráceně
2. Pohyb zboží – Na výměnu zboží mezi EU a UK nejsou uvalovány žádná cla ani kvóty, Británie tak získává přístup na unijní trh jako žádná jiná třetí země. Nicméně na pohyb zboží se vztahují celní kontroly včetně nutnosti vyplnit celní prohlášení
   i dokazovat původ zboží. Aby bylo možné využívat výhod bezcelního obchodu, jsou dohodnuty přesné limity, kolik procent daného výrobku musí být vyrobeno v jiných zemích než v UK a EU. V případě překročení těchto limitů jsou na zboží uvalena cla. Na některé zboží budou potřebovat britské firmy zvláštní licence a certifikáty. Nové restrikce se týkají i některých potravin dovážených z Velké Británie.
3. Pohyb služeb – Volný pohyb služeb končí, i když dohoda mezi EU a UK přináší větší míru otevřenosti než ustanovení Všeobecné dohody
   o obchodu službami WTO (GATS). Poskytovatelé služeb z UK budou muset dodržovat pravidla hostitelské země v každém členském státě EU
   a nebudou již moci využívat zásadu země původu, vzájemné uznávání ani práva související s pasem pro finanční služby. Budou-li britské firmy chtít nabízet své služby v zemích EU za stejných podmínek jako dosud, mohou v některé
   z členských zemí založit své sídlo nebo se přestěhovat úplně.
4. Pohyb kapitálu – Volný pohyb kapitálu zůstane bez výraznějších překážek.

Velká Británie nemá ani přístup do vnitřního energetického trhu EU, ale do dubna 2022 by měla být nová dohoda, která zajistí hladký přenos pomocí kabelů mezi EU a UK. Také nad dalšími oblastmi zůstávají otazníky a budou řešeny v průběhu příštích několika měsíců (finanční služby) nebo i let (rybářství). Velká Británie si také v průběhu času bude sama dojednávat, na rozdíl od jednotlivých zemí EU, smlouvy o vzájemném obchodu s třetími zeměmi.

Další pouze provizorní dohoda, a tedy možné ohnisko sporů, se týká výměny dat, ochrany životního prostředí nebo i zdanění, které mohou vést k zavedení cel v případě, že jedna ze stran se příliš odchýlí v těchto politikách od druhé. Řešení vzájemných sporů potom bude probíhat dohodou mezi UK a EU bez evropských soudů pomocí arbitrážního panelu.

Dohoda je tedy velice komplexní, ale i když má celkem 1246 stran a 800 stran příloh, jsou některé formulace vágní nebo zůstávají k dořešení v následujících letech.

Odhady ekonomických dopadů brexitu jsou nejisté

Po referendu v roce 2016 začaly vycházet různé studie odhadů dopadů brexitu, které se kvůli vysoké nejistotě budoucích dojednaných podmínek výrazně lišily. Podmínky byly dojednány na poslední chvíli a navíc v době, kdy celý svět postihla pandemie koronaviru, tedy událost spojovaná s okamžitým bezprecedentním ekonomickým propadem. Na první pohled by se tak mohlo zdát, že v době pandemie budou dopady brexitu marginalizovány. To z krátkodobého pohledu může být pravda, navíc bude v letošním roce 

velice těžké oddělit důsledky pandemie a brexitu. V dlouhodobějším pohledu budou ale zřejmě ztráty způsobené brexitem celkově vyšší než ty, které způsobil covid, samozřejmě za předpokladu, že se podaří letos pandemii zvládnout. Podle odhadů britské vlády bude za 15 let HDP nižší o 5 %, než by bylo v případě, že by k brexitu nedošlo. Odhady dopadů epidemie v Evropě obecně počítají s návratem na předpandemické hodnoty v horizontu dvou až tří let, a poté s nastartováním růstu obvyklého před pandemií.

Negativní dopad bude mít odchod Británie vzhledem k silným vazbám i na samotnou EU. Vzhledem k velikosti trhu EU relativně k UK se ale dopady pro EU odhadují jako menší než pro Británii.

Polovina britských vývozů směřuje do Evropské unie

EU je pro Británii nejvýznamnějším obchodním partnerem - 49 % exportů směřuje do EU a 52 % importů přichází z EU. Proto také bylo klíčové dosáhnout dohody, neboť bez té by Británie obchodovala s EU podle pravidel WHO a na její zboží by byla uvalena cla.

Co se týče otevřenosti britské ekonomiky, nepatří Británie mezi nejotevřenější země EU. I tak exporty zboží a služeb tvoří 30 % HDP. Pro srovnání ve velmi otevřené malé české ekonomice tvoří exporty 80 % HDP, také Německo je na zahraničním obchodu více závislé než Británie s podílem exportů na HDP 47 % HDP.

Celkově vykazuje Británie obchodní deficit vůči EU, přičemž situace je výrazně jiná u služeb a zboží. Zatímco u zboží byl schodek zahraničního obchodu v roce 2019 100 mld. £, u služeb, které se na celkových vývozech podílejí 42 %, byla situace naprosto opačná. Přebytek obchodní bilance UK byl v tomto případě 20 mld. £.

Dopad brexitu na obchod se zbožím je významný pouze pro některá odvětví

Ze statistik zahraničního obchodu se zbožím je zřejmé, že nejvíce může brexit dopadnout na těžební průmysl, automobilový průmysl a elektroniku, tedy sektory, které byly zasaženy pandemií méně než jiné. I když teoreticky je obchod se zbožím bez cel i objemových limitů, nutnost celních kontrol a deklarací bude vzájemný obchod přinejmenším zdržovat.

Navíc ďábel je ukryt v detailu. Součástí dohody o vzájemném obchodu je i nutnost zvláštních licencí na některé druhy zboží (například nutnost registrovat některé chemikálie, specifické doprovodné dokumenty pro produkty živočišného původu apod.) což může přinést ještě neočekávané komplikace. Některé obchodníky může odradit i byrokracie na hranicích a obchodní výměnu mezi EU a UK dokonce ukončit. Jak moc se tyto faktory nakonec projeví na velikosti obchodu se zbožím, je těžko odhadnout.

Pro obchod se službami přináší brexitová dohoda více nejistoty než pro obchod se zbožím

Služby jsou pro Velkou Británii klíčové. HDP je z 80 % tvořeno službami a služby jsou i významným exportním artiklem. Exporty služeb tvoří 47 % všech exportů. Významná část (40 %) z toho míří do EU.

Brexitová dohoda přesně nespecifikuje podmínky pro služby. Zahrnuje pouze obecná ustanovení na podporu přeshraničního obchodu se službami. Absence vzájemného uznávání profesní kvalifikace obchod se službami výrazně komplikuje.

Pro finanční služby končí tzv. pasportizace, která umožňovala firmám z Londýna poskytovat své služby bez omezení do zbytku EU. Dohoda pouze popisuje základní ustanovení ve finančním průmyslu a negarantuje volný přístup. Pasportizaci nahrazuje princip ekvivalence, tedy vzájemného uznání pravidel, která ovšem pokrývá pouze úzkou skupinu služeb a může být kdykoliv zrušena, jak se již stalo v případě Švýcarska. Srovnání exportů finančních služeb Británie a Švýcarska může být dobrou ilustrací toho, jak výhodný je bezbariérový přístup na finanční trh EU.

Diskuze na téma přeshraničního obchodu se službami budou pokračovat s cílem podepsat Memorandum o porozumění, které by mělo zajistit spolupráci ve finančních službách. V plánu je dohodu dokončit do konce března. Je ale možné, že dohoda o finančních službách se bude měnit ještě v dalších měsících nebo dokonce i letech. Jistoty se tak toto odvětví jen tak nedočká, což může pro britskou ekonomiku představovat nemalý problém. Finanční služby jsou totiž pro Británii klíčové, tvoří přes 20 % vývozu všech služeb.

Jaké tedy budou dopady na britský finanční sektor? Nejpravděpodobnější variantou je, že Londýn zůstane důležitým finančním centrem, protože neexistuje mnoho jiných evropských měst s tak vybudovanou infrastrukturou pro finanční trhy, ale  důležitost Londýna jako evropského finančního centra bude s největší pravděpodobností klesat a bude velice závislá na regulatorních rozhodnutích zejména v EU. Podle dostupných dat se zdá, že se přesun britských finančních společností do kontinentální Evropy nekoná, ale dochází k výraznému nárůstu zakládání dceřiných společností britských firem v EU.

Na druhou stranu mohou londýnské finanční instituce využít možnosti dohod s třetími zeměmi, zaměřit se na nové produkty a inovace a tím těžší přístup na trh EU vykompenzovat. Toto je ale spíše dlouhodobější proces. Krátkodobě bude finanční sektor výrazně závislý na vstřícnosti EU.

Důležitost Británie pro EU

EU je s Británií výrazně propojená, ale vzhledem k velikosti celé Evropské unie k Británii je zřejmé, že větším problémům bude čelit Británie. Obchod mezi EU a Británií představuje 6 % z celkového zahraničního obchodu. Export do Británie představuje 6 % celkových exportů a u importů je tento podíl ještě menší, 3,9 %. Přímý ekonomický dopad se tak bude pohybovat v řádech desetin procent HDP. Odchod Británie ovšem udává určitý nepříjemný precedens a může podpořit populistické nebo separatistické tendence v jiných zemích.

Zajímavou samostatnou kapitolu představují finanční služby, které v EU poskytuje z velké části Velká Británie. Například téměř 80 % clearingových operací na OTC trzích je prováděno v Londýně. Tento stav se jen těžko změní hned, protože by vedl k výraznému nárůstu nákladů, ale postupný přesun některých služeb do EU je možný. Z toho mohou profitovat některá města jako například Frankfurt nebo Paříž.

Brexitem také vypadlo z evropského rozpočtu zhruba 13 mld. eur ročně, což odpovídalo 8 % celkového rozpočtu EU. Sedmiletý rozpočet na léta 2021-2027 tak měl být původně o to úspornější, vše ale přebila covidová krize a evropská reakce na ni, která úspory nahradila dodatečnými výdaji.

Propojenost britské a české ekonomiky

Velká Británie je pro Českou republiku šestým největším exportním trhem kam, míří 4 % českých vývozů. Podíl britských dovozů na celkových dovozech byl v roce 2019 2,2 %. To se nezdá jako velká část, ale vzhledem k otevřenosti české ekonomiky, kde vývozy představují
80 % HDP, ji nelze podceňovat. Navíc k přímým dopadům je třeba připočítat ještě ty nepřímé. Ty se projeví přes třetí země, které vyvážejí do Británie, a Česká republika může figurovat v tomto procesu jako subdodavatel. Ze statistik vyplývá, že započítáním subdodávek se vývozy do Británie zvýší o 50 %. Velkou roli zde hrají subdodávky českých autodílů do Německa.

Z hlediska struktury vývozu Česká republika vyváží do Velké Británie především silniční vozidla, ale i kancelářské stroje, telekomunikační zařízení nebo elektroniku. Vzhledem k tomu, že brexitová dohoda počítá pouze s bezcelními bariérami, lze odhadovat, že dopad na českou ekonomiku bude výrazně menší než v případě odchodu Británie z EU bez dohody. Odhady se pohybují okolo zpomalení růstu o 1 pb pro letošní rok.

Závěr

Odchodem Británie z EU nekončí spolupráce zemí na kontinentu s ostrovním státem, i když ekonomickým ztrátám se ani UK, ani EU nevyhnou. Čím lepší bude spolupráce obou stran, tím menší budou ztráty. Jednoznačným pozitivem brexitové dohody uzavřené na poslední chvíli je to, že celkově snižuje nejistotu. Nejistota ohledně brexitu nutila firmy oddalovat investice i nabírání nových zaměstnanců. Podle studie Citigroup výkonní ředitelé  britských firem strávili v posledních 4 letech v průměru týden a půl plánováním brexitu.

Nejistota je pro ekonomiku obecně nepříznivá, protože ztěžuje plánování i investice a tím zpomaluje ekonomický růst. Části dohody ale nejsou konkrétní a určitou nejistotu stále vyvolávají, například důležitý sektor služeb bude detaily ladit ještě dlouho. Navíc některé sporné body byly odloženy a mohou zažehnout větší spory. Každopádně, i když nedokonalá, vánoční dohoda zabránila přechodu na obchod v rámci pravidel WTO a ekonomické ztráty by tak měly být významně menší.