Nálada spotřebitelů klesá s prodlužováním restrikcí.

Ekonomická aktivita

Česká ekonomika se s druhou vlnou pandemie vypořádala neobyčejně dobře, což se projevilo na lepších výsledcích za celý loňský rok. Podle předběžných výsledků ČSÚ za 4. čtvrtletí HDP poklesl o 5 % y/y, což je výrazně méně, než odhadoval tržní konsensus (−7,6 % y/y). Celkově za loňský rok propadl HDP o 5,6 %. Takto velký pokles Česká republika ještě nezažila (zatím největší pokles HDP zaznamenala ve finanční krizi v roce 2009 o 4,5 %), zároveň je tento výsledek nad očekávání. Při první vlně pandemie HDP ve 2Q propadl o téměř 11 % y/y.

Odolnost ekonomiky vůči druhé vlně pandemie potvrdila měsíční statistická data maloobchodních tržeb. Prosincové otevření prodejen zvedlo tržby v maloobchodě bez prodeje motorových vozidel oproti listopadu o výrazných 8,3 %. Zajímavý byl i výsledek za celý loňský rok. Ačkoliv maloobchodní provozovny byly až na výjimky v průběhu roku uzavřeny celkově na 3 měsíce, lidé spotřebu částečně nahradili nákupy na internetu a v průběhu uvolněnějších restrikcí.

Celkově tak maloobchod bez motorových vozidel za rok 2020 poklesl oproti předchozímu roku pouze  o 0,9 %. Situace byla jiná v segmentu prodeje motorových vozidel, kde se nejistota spojená s pandemií projevila výrazněji. Celkově se tržby za prodej motorových vozidel propadly o 15,4 % oproti předchozímu roku.

Nečekaně rychlé oživení zažila průmyslová výroba. Zatímco ve finanční krizi v roce 2009 trvalo cca 4 roky, než se průmyslová produkce vrátila na předkrizovou úroveň, návrat po uzavírkách v první vlně pandemie na předpandemickou úroveň se vrátil již po 6 měsících v září. Celkový roční objem produkce byl ale v porovnání s rokem 2019 o 8 % nižší.

Inflace a centrální banka

Spotřebitelské ceny v lednu vzrostly o 2,2 %. To je sice  o 0,1 pb méně než v prosinci, ale očekávání byla nastavena podstatně níže. ČNB čekala pokles na 1,7 %. Nejvíce k růstu cen přispěly alkoholické nápoje a ostatní zboží a služby a je zřejmé, že výrazné deflační tlaky v ekonomice nejsou, což trh vede ke spekulacím  o dřívějším zvyšování sazeb.

My bychom takto silné závěry nedělali. ČNB podle našeho názoru nemá kam spěchat, inflace je sice nad prognózou, ale v těsné blízkosti inflačního cíle. Navíc ceny alkoholických nápojů by měly v průběhu roku dále klesat s tím, jak bude vypadávat efekt zvýšené spotřební daně z meziročního srovnání. Stále si myslíme, že první zvýšení sazeb by mohlo přijít až v závěru tohoto roku.

Bankovní rada drží sazby nezměněné již od května minulého roku a svůj postoj nezměnila ani na prvním zasedání v letošním roce. Z nové prognózy vyplynulo, že ČNB čeká o něco vyšší růst ekonomiky v roce 2020 (2,2 % y/y), což je ale stále ve srovnání s tržním konsensem relativně pesimistický odhad. Naopak výhled inflace byl pro letošek posunut dolů z 2,3 % na 2,0 %, což je trochu v kontrastu k aktuálním inflačním číslům.

Výhled na průměrný letošní kurz koruny byl posunut směrem k silnějším hodnotám o 3 % na 25,8 EUR/CZK. Kombinace nižší inflace a silnějšího kurzu ale nepřinesla výrazné změny do výhledu sazeb, tedy 3 zvýšení sazeb. Zároveň ale bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy jako výrazná a vychýlená směrem k pomalejšímu odeznívání pandemie, což by mohlo vést k oddálení zvyšování sazeb.

Nejistoty kvůli pandemii jsou značné. ČNB se tak bude rozhodovat podle aktuální situace. Květnová prognóza by tak mohla být směrodatnější ohledně načasování změn v měnové politice.

Rizika 

Zpřísňování opatření doma i u našich největších obchodních partnerů je aktuálně největším rizikem pro českou ekonomiku.