Maloobchodní tržby klesají, ale poptávka po službách zůstává silná. Zároveň průmyslová produkce i stavebnictví pokračují v růstu a situace je příznivá také na trhu práce. Má se ČNB obávat, že krocení inflace pomocí dalšího zvýšení úrokových sazeb by ekonomiku poslalo do recese? Zdá se, že nová bankovní rada tyto obavy má.
Vážený uživateli, je nám líto, ale Váš prohlížeč nepodporuje plné zobrazení webu. Doporučujeme Vám přejít na jeho aktuálnější verzi (MS Edge) nebo na některý z nejčastějších prohlížečů (Chrome, Firefox, Safari).
Inflace pokračuje v rychlém růstu
Ekonomická aktivita
Dynamika maloobchodních tržeb v květnu viditelně zeslábla. Meziroční pokles o 6,9 % byl sice ovlivněn vysokou srovnávací základnou loňského května, kdy po uvolnění pandemických opatření docházelo k realizaci odložené spotřeby, ale ztráta dynamiky je vidět i na meziměsíčních číslech. Meziměsíční pokles o 2,3 % znamená návrat pod předpandemické hodnoty. Zdá se, že vysoká inflace a snížená spotřebitelská důvěra se postupně začínají projevovat i v reálné spotřebě. Pesimismus ohledně domácí spotřeby tlumí výsledky sektoru služeb, kde poptávka zatím neklesá. Meziměsíčně tržby ve službách stagnovaly, meziročně vzrostly o téměř 12 % a drží se 4 % nad předpandemickými hodnotami.
I přes slabší květnový maloobchod výsledky HDP za 2.čtvrtletí byly nad očekávání. Meziroční růst 3,6 % táhly zejména spotřeba domácností a investice.
Květnové statistiky průmyslu a stavebnictví vyzněly vesměs pozitivně. Meziroční růst o 3,3 % pro průmysl znamená, že i přes trvající problémy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích se pohybuje 1 % nad úrovněmi roku 2019. Také stavebnictví pokračuje v růstu, a to jak díky pozemnímu stavitelství (3,5 % y/y), tak díky inženýrskému stavitelství (2,8 % y/y). Zajímavé byly i statistiky o počtu nově zahájených bytů, které překračují historické rekordy, zatímco dokončené byty zatím zaostávají. A právě dokončování nových bytů by mohlo v prostředí chladnoucí ekonomiky vytvářet postupně tlak na pokles cen nemovitostí.
Počet zahájených bytů trhá historické rekordy.
Inflace a centrální banka
Meziroční růst spotřebitelských cen nadále zrychluje. V červnu dosáhl 17,2 %. Nejvíce k meziročnímu růstu cen opět přispěl oddíl bydlení, voda, energie, paliva (6,1 pb). Značným dílem přispěly i potraviny (3,1 pb) nebo doprava (2,4 pb). Cenové tlaky jsou ale patrné napříč spotřebitelským košem. Inflace sice v nejbližších měsících ještě poroste, ale tempo růstu by měl tlumit efekt srovnávací základny i obavy z recese, které mohou přispět ke korekci nedávno zvýšených cen. Naopak ceny energií budou i nadále působit proinflačním směrem.
Jaká bude reakce nové bankovní rady na vyšší inflaci lze těžko odhadovat. Nová prognóza, kterou bude mít bankovní rada k dispozici na zasedání 4.8. zřejmě přehodnotí výhled inflace směrem nahoru a spolu s ním i doporučení na další zvyšování sazeb. Argumentovat ve prospěch stabilních sazeb bude velice obtížné, ovšem tento scénář s novou bankovní radou není vyloučený. Aleš Michl s Oldřichem Dědkem pro stabilní sazby hlasovat budou. Tomáš Holub a Marek Mora budou hlasovat pro zvýšení sazeb. Rozhodující budou hlasy 3 nových členů bankovní rady. Poslední vystoupení viceguvernérky Evy Zamrazilové vyznělo spíše v holubičím duchu a stejně opatrně se vyjadřoval i Jan Frait. My očekáváme na srpnovém zasedání stabilitu sazeb.
Zároveň bude ČNB pokračovat v intervencích na koruně. I přes masivní intervence je ale koruna stále slabší, než odhadovala poslední prognóza (24,6 vs. 23,90 EUR/CZK), a aby se kurz promítl do cenové hladiny, muselo by být posílení znatelnější. Bývalý guvernér Rusnok odhadoval, že posílení koruny o 10 % sníží inflaci o 1–2 pb, což by znamenalo posílení ke 22 EUR/CZK.
Rizika
Hlavním rizikem pro ekonomiku zůstávají výpadky v dodávkách komodit. Riziko vidíme i v neukotvenosti inflačních očekávání, pokud by nová bankovní rada přešla na příliš holubičí směr.
Sazby ČNB jsou v reálném vyjádření stále negativní.
