ECB překvapila zvýšením sazeb o 50 bazických bodů

Ekonomická aktivita

Průmyslová výroba v květnu meziročně vzrostla o 1,6 %. To na první pohled nevypadá jako špatný výsledek, ale detailnější pohled ukazuje, že za polovinou růstu stojí Irsko s tradičně volatilními průmyslovými statistikami, zatímco klíčové Německo podstatně zaostává a jeho průmyslová výroba zůstává 5 % pod předpandemickými úrovněmi.

Rostoucí trend vykazují prozatím i maloobchodní tržby, které meziročně vzrostly o 0,2 %. Růst táhla spotřeba nepotravinářských produktů, zatímco tržby za prodej potravin a nápojů klesaly již druhý měsíc v řadě. Soudě podle indexů spotřebitelské důvěry by v dalších měsících měly maloobchodní tržby směřovat spíše dolů.

Také ostatní indikátory důvěry dále klesají. Index ZEW skončil hluboko pod očekáváním na hodnotě -53,8, kde se naposledy pohyboval za dluhové krize v roce 2011. Také index Ifo se propadá.

Podle předběžných výsledků indexů nákupních manažerů PMI ekonomika eurozóny klesá. Kompozitní PMI se v červenci po 17 měsících dostal pod hladinu 50 (49,4), značící pokles ekonomické aktivity v porovnání s předchozím měsícem. Z regionálního pohledu dopadlo nejhůře Německo, kde PMI spadl na 48 – nejnižší úroveň od června 2020. Ze sektorového hlediska propad táhl zpracovatelský průmysl, který stále bojuje s problémy dodavatelsko-odběratelských řetězců, ale zpomaluje rovněž sektor služeb. Červencové hodnoty PMI nemusí nutně znamenat počátek recese v eurozóně, ale červencové zvýšení sazeb ECB i další plánované utahování měnové politiky rizika recese zvyšují.

Inflace a centrální banka

ECB zvýšila sazby o 50 bb. Konsenzuální očekávání trhu bylo 25 bb, s ohledem na prohlášení po červnovém zasedáni s jednoznačným plánem na zvýšení sazeb o 25 bb.

Trh okamžitě zareagoval rychlým posílením eura, ale na tiskové konferenci prezidentka Lagarde nebyla dostatečně jestřábí, a euro tak své zisky smazalo. Lagarde na tiskové konferenci vysvětlovala vyšší než očekávané zvýšení sazeb realizací inflačních rizik a několikrát zdůraznila, že rozhodnutí bylo jednomyslné. Konkrétněji ale o budoucích krocích nehovořila s tím, že rozhodování bude závislé na datech. V září bude mít Rada guvernérů k dispozici novou prognózu. Zvyšování sazeb je téměř jisté, jeho velikost nikoliv. Domníváme se, že by mohlo dojít k dalšímu zvýšení o 50 bazických bodů.

Kromě zvyšování sazeb Rada guvernérů schválila nástroj, kterým bude bojovat proti tzv. fragmentaci, tedy rozšiřování spreadů mezi výnosy dluhopisů některých zemí. Nový nástroj se jmenuje Transmission Protection Instrument (TPI) a nápadně se podobá instrumentu OMT (Outright monetary transaction), který vyhlásil Draghi v červenci 2012 v projevu, kdy ujišťoval trhy, že ECB udělá pro záchranu eura cokoliv. Pro úplnost dodejme, že OMT nebylo nikdy použito. V rámci TPI bude ECB nakupovat v podstatě neomezeně dluhopisy jednotlivých států (za určitých podmínek, například udržitelných veřejných financí) se splatností 1–10 let. Je velice pravděpodobné, že politická situace v Itálii v kombinaci s rychlejším zvyšováním eurových sazeb přiměje ECB tento nástroj nakonec použít.

Rizika

Největším rizikem je pro EMU přerušení dodávek plynu, které je i navzdory obnovení dodávek přes Nord Stream 1 stále aktuální. Další riziko vidíme v sílících inflačních tlacích v kombinaci se zhoršující se ekonomickou situací, která bude ztěžovat rozhodování ECB.