Výrazně rostly i ceny ve stravování a ubytování. Celkově ceny služeb vzrostly o 4,9 %, ceny zboží o 3,6 %. Vzhledem k provázanosti mzdových nákladů a cen ve službách se jedná o jednoznačný signál rizika vzniku mzdově inflační spirály. Toto riziko vnímá silně i ČNB, která na zasedání 30. 9. překvapila razantním zvýšením sazeb o 75 bazických bodů. Tento krok byl velkým překvapením, neboť ČNB byla vždy v historii velice opatrná a sazby zvyšovala velmi pozvolna. Větší zvýšení sazeb než 25 bodů naposledy bankovní rada uplatnila v roce 1997, to bylo ale ještě v době, kdy ČNB necílovala inflaci, ale svůj cíl cenové stability řídila pomocí fixního kurzu (opuštěn v květnu 1997) a peněžní zásoby.
Co vedlo bankovní radu k tak razantnímu kroku a proč sazby nezvýšila o 50 bodů, ale o 75, není úplně jasné. Guvernér Rusnok na tiskové konferenci zdůrazňoval výrazná proinflační rizika ke stávající prognóze, zejména zvýšení jádrové inflace, kde se projevují nejen zahraniční, ale i domácí inflační tlaky. Vyjádřil i obavy z odpoutání inflačních očekávání.
Co se týká výhledu měnové politiky, guvernér Rusnok potvrdil, že trend zvyšování sazeb bude pokračovat, i když odmítl specifikovat jak rychle. Podle jeho slov ekonomika již nepotřebuje stimulaci a v příštím roce by se měla vrátit na předcovidové hodnoty, a tedy i předcovidové sazby, které byly v té době 2,25 %. Je tedy pravděpodobné, že ČNB bude dále zvedat sazby až k 2,25 %, a poté si dopřeje určitou pauzu ve zpřísňování měnových podmínek a bude vyčkávat a hodnotit dopady rychlého zvýšení sazeb. Pokud se ukáže, že inflace se nedostala pod kontrolu, má ČNB ještě prostor pro další růst sazeb, neboť aktuální zvyšování sazeb stále nechává reálné sazby v záporu. Neutrální sazby vidí ČNB na 3 %.
Rizika
Pandemie, vyšší inflace a pomalejší růst reálné ekonomiky. To jsou rizika, která aktuálně vidíme k našemu hlavnímu scénáři. Vyšší inflační tlaky mohou způsobit rychlejší zvyšování sazeb a zpomalit růst ekonomiky.