Zatímco předstihové indikátory již delší dobu v mnoha zemích EU signalizují recesi a postupně tento trend potvrzují i data z reálné ekonomiky, trh práce zůstává velice silný. V České republice to platí dvojnásob.
Čím je dána síla trhu práce? A hrozí riziko, že ač se zpožděním nezaměstnanost výrazně poroste? To jsou otázky, na které nikdo nezná odpověď. Dostupná data z české ekonomiky zatím na prudký nárůst nezaměstnanosti neukazují.
Statistiky nezaměstnanosti v ČR zveřejňují dvě instituce: Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a Český statistický úřad (ČSÚ). Jejich metodologie je odlišná jak ve zjišťování počtu nezaměstnaných, tak v definici pracovní síly. MPSV zveřejňuje tzv. registrovanou míru nezaměstnanosti, která vyjadřuje procentuální podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let ze všech obyvatel této věkové kategorie, tedy včetně studentů a lidí, kteří práci nehledají. Naproti tomu obecná míra nezaměstnanosti tak, jak ji počítá ČSÚ, porovnává počet obě metodiky shodují v trendu na trhu práce. Pro mezinárodní srovnání se používá obecná míra nezaměstnanosti od ČSÚ.
Nezaměstnanost v České republice je od roku 2008 nejnižší z celé EU. Z historické datové řady je navíc zřejmé, že přirozená míra nezaměstnanosti (nezaměstnanost, při níž jsou ceny a mzdy v rovnováze a nedochází k inflaci) postupně klesala a v současné době se pohybuje pod 4 %. Nízká přirozená míra nezaměstnanosti je dána souhrou několika faktorů. Jedním z nich je napojení na německou ekonomiku především prostřednictvím průmyslové výroby, která představuje významného zaměstnavatele. Podle statistik ČSÚ poskytuje zpracovatelský průmysl stále čtvrtinu pracovních míst. Atraktivita České republiky jako montovny pro další státy je dána kombinací nízkých mezd a průmyslové vyspělosti země. Svou roli hraje i geografická poloha. Na nízké nezaměstnanosti se podílí rovněž demografie, konkrétně stárnutí populace. Počet lidí vstupujících na pracovní trh je menší než počet lidí, kteří z pracovního trhu odcházejí do důchodu. Konkrétně z pracovního trhu aktuálně každý rok odchází 25 tisíc lidí, které nelze nahradit z domácích zdrojů. Pokud tito pracovníci nebudou nahrazeni zahraničními, bude situace na trhu práce i nadále napjatá. Změní tento trend případná recese? A jak hluboká by recese musela být, aby došlo k výraznému nárůstu nezaměstnanosti?
Stav české ekonomiky se s energetickou krizí výrazně horší, což je vidět nejen na předstihových indikátorech, kdy důvěra spotřebitelů klesá na historická minima, ale postupně i na tvrdých datech z ekonomiky, jako jsou například maloobchodní tržby, ale také průmyslová výroba. Ve 3. čtvrtletí dokonce ekonomika mezičtvrtletně poklesla, a pokud se tak stane i ve 4. čtvrtletí, což je velice pravděpodobné, dostane se česká ekonomika do technické recese. I přes tento nepříznivý vývoj zůstává nezaměstnanost na velice nízkých úrovních. To je do značné míry dáno rigiditou trhu práce, který je obecně v celé EU charakterizován důrazem na ochranu zaměstnanců, a jeho vývoj tak na stav reálné ekonomiky reaguje se značným zpožděním. Na rozdíl například od Spojených států, kde propouštění a nabírání nových zaměstnanců probíhá s výrazně větší flexibilitou.
Aktuální stav trhu práce neukazuje na velký otřes a nezaměstnanost se drží v blízkosti historických minim. Počet volných pracovních míst sice mírně klesá, v říjnu poprvé od května 2008 poklesl pod
300 000, stále ale platí, že na jedno nabízené volné pracovní místo připadá méně než jeden nezaměstnaný.
Historická data ovšem ukazují, že recese s sebou růst nezaměstnanosti přináší. Během finanční krize v letech 2008–2009 vzrostla nezaměstnanost ze 4,1 % v srpnu 2008 až na 7,9 % v únoru 2010, kdy už ekonomika opět rostla. Naopak při dluhové krizi z roku 2012, která způsobila pouze mělkou recesi, se nezaměstnanost prakticky nezměnila. To ovšem neznamená, že bude-li recese jen mělká, nezaměstnanost nezačne růst. V roce 2012 byla nezaměstnanost okolo 7 %, tedy nad přirozenou mírou nezaměstnanosti. Nyní je situace výrazně odlišná. Přirozená míra nezaměstnanosti klesla až ke 4 %, ale aktuální nezaměstnanost ještě níže – na 2,2 %. Její nárůst je tak velmi pravděpodobný. Jak velký nárůst nezaměstnanost čeká, zůstává otázkou.
Poslední průzkumy ukazují, že situace na trhu práce se může v blízké době dynamicky měnit. Zajímavý průzkum na českém trhu práce provádí společnost Manpower. Na otázku očekávaného počtu zaměstnanců v následujícím čtvrtletí odpovídá více než 500 zaměstnavatelů každé čtvrtletí již od roku 2008. Rok 2022 se od předchozích let výrazně liší tím, že zaměstnavatelé očekávají značné změny. Ve 4. čtvrtletí 22 % zaměstnavatelů plánuje pokles pracovních sil, ale 33 % naopak plánuje nárůst pracovních sil, 41 % zaměstnavatelů nepředpokládá žádné změny. Oproti 3. čtvrtletí index vyzněl v méně optimistickém duchu (ve 3Q mělo 38 % firem v plánu nabírat nové zaměstnance), ale více zaměstnavatelů plánuje nabírat než propouštět, což nevypadá jako předzvěst rychlého nárůstu nezaměstnanosti. Spíše než na rychlý nárůst nezaměstnanosti může výsledek průzkumu ukazovat na
riziko rychlého nárůstu mezd s tím, jak se budou zaměstnavatelé snažit najít nové pracovníky pro své firmy. Tyto mzdové tlaky ale doposud patrné nejsou. V prvním pololetí letošního roku reálné mzdy výrazně klesaly (-3,6 % v 1Q a -9,8 % ve 2Q). Data za 3. čtvrtletí budou zveřejněna na počátku prosince. My očekáváme pokračování výrazného poklesu reálných mezd. Tlak na růst mezd může být tlumen i tím, že mzdy rostly před začátkem pandemie rychleji než produktivita práce, především kvůli nárůstu ve státním sektoru. Na druhou stranu vysoká inflace snižuje disponibilní příjmy a tlak na jejich růst se bude zvyšovat. Jen těžko ale růst mezd vykompenzuje růst inflace.
Z průzkumů Českého statistického úřadu vyplývá, že nedostatek zaměstnanců vnímá jako bariéru růstu stále méně firem, a to jak v průmyslu, tak ve službách. Naopak začínají narůstat obavy z nedostatečné poptávky. Nedostatečná poptávka by pak mohla být důvodem propouštění a nárůstu nezaměstnanosti a ve svém důsledku tlumit i tlak na růst mezd.
Český trh práce může ovlivnit i příliv ukrajinských uprchlíků, protože převažující část z nich je v produktivním věku. Z dat Ministerstva financí vyplývá, že v současné době žije na území ČR 320 tisíc ukrajinských uprchlíků. Pokud bychom předpokládali, že se polovina z nich zapojí do pracovního trhu, dojde k navýšení celkové pracovní síly o necelá 3 %. K tomu ještě ve statistikách ČSÚ nedošlo. Je velmi pravděpodobné, že první pracovní zařazení uprchlíků budou zejména kvůli jazykové bariéře méně kvalifikované profese s nízkými mzdami, což bude působit na zpomalování růstu mezd. Výsledky šetření Ministerstva práce a sociálních věcí z července ukazují, že uprchlíci se ve svých původních profesích uplatňují jen zřídka. Zároveň při dlouhodobějším setrvání Ukrajinců v ČR by se struktura zaměstnání měla začít měnit a měla by se zvyšovat průměrná kvalifikace, a tudíž i průměrná mzda. Na druhou stranu nehrozí, že by kvůli přílivu nových pracovníků z Ukrajiny český trh práce výrazně ochladl
a nezaměstnanost prudce vzrostla.
Na trhu práce prozatím nejsou patrné signály, že by měla nezaměstnanost prudce vzrůst. K určitému ochlazování nicméně dochází, což je vidět na velmi pozvolném poklesu počtu volných pracovních míst. Trh práce ale i tak nadále zůstává přehřátý.
Trh práce tradičně reaguje na vývoj reálné ekonomiky se zpožděním a je pravděpodobné, že situace se v příštím roce zhorší. Významný vliv bude mít klesající poptávka domácností v důsledku poklesu disponibilních příjmů. Zatím se nezdá pravděpodobné, že by měl růst mezd dohánět inflaci. Navíc zpomalování, nebo dokonce recese hlavních obchodních partnerů České republiky, která je na vývozu významně závislá, bude tlumit zahraniční poptávku. Tyto faktory by měly způsobit propouštění a růst nezaměstnanosti. Jak výrazně nezaměstnanost poroste, bude záviset na mnoha faktorech. Pokud se naplní náš základní scénář a recese bude jen mírná, mohlo by dojít pouze k nárůstu nezaměstnanosti, která se dostane mírně nad svou přirozenou hodnotu. Podle našeho názoru by prudký nárůst nezaměstnanosti hrozil pouze v případě hluboké recese, kterou ovšem prozatím neočekáváme.
