Pokles inflace byl způsoben metodikou zpracování úsporného tarifu na energie

Ekonomická aktivita

Maloobchodní tržby v září meziročně poklesly o 5,6 %. To na první pohled vypadá jako značný pokles, ale nejnovější čísla překvapila trh pozitivně. Na pokles totiž měla vliv vysoká srovnávací základna, kdy spotřebitelé po covidových uzavírkách realizovali odloženou spotřebu. Naopak v porovnání s přechozím měsícem reálné maloobchodní tržby vzrostly o 0,9 % a jsou na srovnatelné úrovni s předcovidovým rokem 2019. Vysoké ceny sice domácí poptávku limitují, ale pouze omezeně. Svou roli zřejmě hraje stále silný trh práce. Přestože reálné příjmy klesají, nezaměstnanost je stále velice nízká. V říjnu zůstala podle MPSV stabilní na 3,5 %. Je ale velmi pravděpodobné, že poptávka domácností bude v dalších měsících klesat, a přispěje tak k poklesu české ekonomiky. Nálada spotřebitelů sice v listopadu mírně vzrostla, avšak z historického pohledu zůstává velice nízká.

Průmyslová výroba pokračovala v září ve svižném růstu (8,3 % y/y). Stejně jako v srpnu se na meziročním růstu podílela nízká srovnávací základna z minulého roku kvůli problémům v dodavatelsko-odběratelských řetězcích, které zasáhly především automobilový průmysl. Vysoké ceny energií a klesající poptávka ze zahraničí by postupně měly zpomalovat dynamiku českého průmyslu. Index PMI v listopadu opět překvapil horšími než očekávanými hodnotami (41,6) Za horšími výsledky stál pokles jak výroby, tak nových zakázek. Zajímavý byl vývoj cen vstupů, které opět poměrně výrazně vzrostly, zatímco ceny výstupů stoupají jen zvolna.

Inflace a centrální banka

Říjnová inflační čísla překvapila výrazně nižšími hodnotami. Zatímco očekávání byla nastavena na hodnoty těsně pod 18 % (ČNB 17,4 %), podle ČSÚ ceny meziročně vzrostly pouze o 15,1 %. Tento výsledek byl ovlivněn metodikou, jakou se ČSÚ postavil k úspornému tarifu. I když je úsporný tarif vyplácen v podobě příspěvku na úhradu nákladů za energie, statistici se rozhodli, že tento příspěvek odečtou od ceny energií, čímž inflaci víceméně uměle snížili. Ceny energií po tomto zásahu meziměsíčně poklesly o 53,9 %. Bez použití této metodiky by inflace byla naopak vyšší a dosáhla by 18,6 %, zejména díky vyššímu než očekávanému růstu cen potravin. Ale rostly i ostatní položky. Jádrová inflace naopak překvapila vyššími než očekávanými hodnotami.

Úsporný tarif bude v platnosti po dobu tří měsíců. Do konce letošního roku tak inflace bude výrazně pod prognózou ČNB. V lednu by se situace měla normalizovat. Tato odchylka od prognózy nebude mít na měnovou politiku vliv. Na posledním zasedání se bankovní rada rozhodla držet sazby beze změny navzdory tomu, že nová prognóza (s mírně prodlouženým horizontem měnové politiky) ukázala na nutnost zvýšení sazeb o 100 bb. Argumentace členů bankovní rady proti zvyšování sazeb byla převážně založena na alternativních scénářích, které ukazovaly, že zvýšení sazeb sníží inflaci na horizontu měnové politiky (který je v současné době hodně variabilní) pouze velmi málo. Centrální bankéři také věří, že se zvýšilo protiinflační riziko globální recese. Zdá se, že bankovní rada je ve svých holubičích postojích pevná a zvyšování sazeb je velmi nepravděpodobné. Na snižování sazeb si ale počkáme delší dobu. Náš základní scénář počítá s prvním snížením sazeb v srpnu.

Rizika

Kromě geopolitické situace představuje riziko pro českou ekonomiku i vývoj inflace. Pokud v příštím roce nebude klesat dostatečně rychle, nelze vyloučit, že ČNB bude donucena ke zvýšení sazeb.