Česká ekonomika v 1. čtvrtletí meziročně vzrostla o 4,6 %, více než očekával trh. Spolu s ekonomikou nad očekávání rostla i cenová hladina. ČNB stojí před dilematem jak moc ještě zvedat sazby, aby příliš netlumila ekonomiku, kterou bude brzdit jak válka na Ukrajině, tak nižší kupní síla obyvatel. Hlasy z ČNB nevyznívají jednotně. My očekáváme květnové zvýšení sazeb o 50 bb.
Vážený uživateli, je nám líto, ale Váš prohlížeč nepodporuje plné zobrazení webu. Doporučujeme Vám přejít na jeho aktuálnější verzi (MS Edge) nebo na některý z nejčastějších prohlížečů (Chrome, Firefox, Safari).
Spotřebitelské ceny v březnu rostly nejvíce za posledních 24 let
Ekonomická aktivita
Poslední zveřejněné statistiky ohledně reálné ekonomiky jsou z měsíce února, a nejsou tedy ještě ovlivněny válkou na Ukrajině. Přesto čísla poněkud zklamala. Za očekáváním zaostala jak průmyslová výroba, tak maloobchodní tržby. Průmyslová výroba v únoru poklesla meziročně o 0,3 %, což bylo po lednovém růstu určitým zklamáním. Za poklesem průmyslu ale stála zejména automobilová výroba, kde přetrvával nedostatek polovodičů.
Z celkového růstu průmyslu ubrala 0,7 pb výroba a rozvod elektřiny v důsledku mimořádně teplého února, který byl o 3,2 ⁰C teplejší, než je dlouhodobý průměr, zatímco loňský únor byl naopak oproti normálu chladnější o 0,4 ⁰C. Výsledky ostatních průmyslových odvětví ukazují na pokračování v oživení. Pozitivně vyzněly také výsledky stavebnictví, které meziročně vzrostlo o 18,9 %, na což ovšem měla vliv jak nízká srovnávací základna, tak neobvykle teplé počasí.
Maloobchodní tržby zklamaly: Vzrostly o 4,6 % y/y, zatímco trhy očekávaly, že meziroční růst překoná 5 %. Na maloobchodní tržby v současné době působí dva protichůdné efekty. Na jedné straně by poptávku měly podporovat naakumulované úspory ještě z dob covidu, které stále rostou, na druhé straně rychle rostoucí ceny sráží důvěru spotřebitelů. Zdá se, že inflace a její vliv na poptávku domácností má aktuálně navrch a vzhledem k vývoji inflace lze očekávat další zpomalování dynamiky maloobchodních tržeb.
Průmyslovou výrobu táhla dolů výroba aut a rozvod a výroba elektřiny.
Inflace a centrální banka
Spotřebitelské ceny v březnu vzrostly o 12,7 %. Jedná se o nejrychlejší meziroční nárůst za posledních 24 let. Nejvíce k růstu přispěl oddíl bydlení, voda, energie, paliva (4,7 pb) kvůli růstu cen energií (elektřina 24,7 % y/y, zemní plyn 37,7 % y/y) a oddíl doprava (2,2 pb) v důsledku růstu cen pohonných hmot (50,6 % y/y). Rostly ale i ostatní položky spotřebního koše.
Inflace v březnu překonala prognózu ČNB o 2,9 pb. Vzhledem k tomu, že aktuální prognóza ČNB byla zveřejněna na začátku února před ruskou agresí vůči Ukrajině, nepočítal s vyšší inflací jen trh, ale i samotná ČNB. Detaily inflace potvrdily, že hlavní příčinou vyšší než prognózované inflace byly ceny pohonných hmot, které bezprostředně zasáhla válka. Zároveň ale rostla o poznání svižněji, než ČNB očekávala, i jádrová inflace (11,4 % oproti očekávaným 10,4 %). Právě rychlý růst položek v jádrové inflaci bude zřejmě nejdůležitějším argumentem pro zvyšování sazeb na dalším zasedání, jež proběhne 5. května. Očekáváme 50 bb, ale možné je i razantnější zvýšení sazeb.
Ze zápisu ze zasedání ČNB z 31. března vyplynulo, že ČNB stále vnímá cenovou stabilitu jako zásadní, a to i v současné době, kdy hrozí riziko stagflace a některé cenové šoky mají exogenní nabídkový charakter. Použití kurzu pro stabilizaci cenové hladiny je sice předmětem diskuze, ale zdá se, že většina členů bankovní rady preferuje úrokové sazby jako primární nástroj měnové politiky. V lednu a v únoru ČNB prodala výnosy ze svých devizových rezerv v hodnotě 122 mil. EUR. V březnu ČNB tyto prodeje přerušila a krátce intervenovala. Velikost intervencí zatím není známa. Podle informací z ČNB ale intervence nepokračují a ČNB znovu obnovila prodeje části výnosů z devizových rezerv.
Rizika
Jednoznačně nejvýznamnější riziko plyne z války na Ukrajině. Pokud by se EU odhodlala k odstřižení dodávek surovin z Ruska, česká ekonomika by se mohla letos propadnout do recese.
