Předstihové indikátory zůstávají překvapivě optimistické

Ekonomická aktivita

V 1. čtvrtletí letošního roku rostla eurozóna podle prvních odhadů o 5 % y/y. Vysoký meziroční růst je ovšem dán nízkou srovnávací základnou. Mezičtvrtletní údaje ukazují na zpomalování dynamiky oživení (0,2% q/q), na kterém se zatím neprojevila válka na Ukrajině, ale jsou důsledkem problémů v dodavatelsko-odběratelských řetězcích z počátku letošního roku. Dopady války eurozóna pocítí až v dalších čtvrtletích. Jak velké dopady budou, je velice obtížné odhadnout.

Prozatím navzdory válce i hrozícímu embargu na dovoz některých nerostných surovin z Ruska, na kterých je Evropa významně závislá, zůstávají předstihové indikátory překvapivě optimistické. Indexy nákupních manažerů PMI nejenže zůstávají v rostoucím teritoriu, ale v dubnu dokonce kompozitní index vzrostl na nejvyšší hodnotu za posledních 7 měsíců, 55,8. Nálada se zlepšuje především v sektoru služeb, které těží z příznivé epidemické situace, a PMI ve službách se tak vyšplhal na nejvyšší hodnoty za posledních 22 měsíců. Sektor zpracovatelského průmyslu jde sice opačným směrem, ale dubnová hodnota 55,3 naznačuje pokračování slušného růstu. Společné pro oba sektory jsou cenové tlaky, jež by do budoucna mohly nastartované oživení přinejmenším zpomalit.

Inflace a centrální banka

Inflace v dubnu opět překonala jak očekávání, tak historická maxima. Meziroční růst cen o 7,5 % eurozóna za dobu trvání své existence ještě nezažila. Inflaci táhnou vzhůru především ceny energií, které v dubnu vzrostly o 38  % y/y. Za více než polovinou inflace tak stojí rostoucí ceny energií. Ale i jádrová inflace vzrostla na historické maximum 3,5  %. To ukazuje, že cenové tlaky vznikají i mimo energetický sektor. Z detailních inflačních čísel vyplývá, že cenové tlaky vyplývající z problémů na nabídkové straně ekonomiky kvůli protipandemickým restrikcím již nejsou tak silné, ale cenové tlaky zůstávají v sektoru služeb. Sekundární cenové dopady růstu cen energií by měly být ve spotřebitelských cenách viditelné až s časovým odstupem.

Inflace trhá historické rekordy.

Poslední inflační čísla ukazují na značné riziko, že inflace bude znatelně vyšší, než očekává ECB. Její aktuální březnová prognóza počítá s letošní inflací 5,1 %. Tuto předpověď velmi pravděpodobně bude revidovat již další prognóza, která bude zveřejněná v červnu. Na posledním dubnovém zasedání Rada guvernérů nastavení měnové politiky neměnila a v platnosti zůstává postupné snižování objemů nákupů v rámci programu kvantitativního uvolňování (40 mld. EUR v dubnu, 30 mld. EUR v květnu a 20 mld. EUR v červnu).

Jeho úplný konec nebyl pevně stanoven, ale podle slov prezidentky Lagarde Rada guvernérů posílila očekávání, že ukončí kvantitativní uvolňování ve 3. čtvrtletí letošního roku. Zvyšování sazeb může přijít ale s odstupem týdnů nebo i měsíců. Vzhledem k aktuálnímu vývoji inflace se domníváme, že ECB by mohla začít se zvyšováním sazeb již v posledním čtvrtletí tohoto roku a pokračovat v příštím roce.

Rizika

Největší riziko pro eurozónu představuje výpadek dodávek surovin z Ruska. Sankce zatím na suroviny necílí, kromě uhlí, které EU přestane odebírat v srpnu. Závislost na ropě a plynu je ale výrazně větší a jejich výpadek by znamenal podstatný zásah do růstu ekonomik eurozóny.

ECB pozvolna ukončuje program kvantitativního uvolňování, v březnu naposledy probíhaly nákupy v programu PEPP.