Ekonomická aktivita
V 1. čtvrtletí letošního roku rostla eurozóna podle prvních odhadů o 5 % y/y. Vysoký meziroční růst je ovšem dán nízkou srovnávací základnou. Mezičtvrtletní údaje ukazují na zpomalování dynamiky oživení (0,2% q/q), na kterém se zatím neprojevila válka na Ukrajině, ale jsou důsledkem problémů v dodavatelsko-odběratelských řetězcích z počátku letošního roku. Dopady války eurozóna pocítí až v dalších čtvrtletích. Jak velké dopady budou, je velice obtížné odhadnout.
Prozatím navzdory válce i hrozícímu embargu na dovoz některých nerostných surovin z Ruska, na kterých je Evropa významně závislá, zůstávají předstihové indikátory překvapivě optimistické. Indexy nákupních manažerů PMI nejenže zůstávají v rostoucím teritoriu, ale v dubnu dokonce kompozitní index vzrostl na nejvyšší hodnotu za posledních 7 měsíců, 55,8. Nálada se zlepšuje především v sektoru služeb, které těží z příznivé epidemické situace, a PMI ve službách se tak vyšplhal na nejvyšší hodnoty za posledních 22 měsíců. Sektor zpracovatelského průmyslu jde sice opačným směrem, ale dubnová hodnota 55,3 naznačuje pokračování slušného růstu. Společné pro oba sektory jsou cenové tlaky, jež by do budoucna mohly nastartované oživení přinejmenším zpomalit.