V prvním čtvrtletí rostla česká ekonomika svižným tempem. Data za druhé čtvrtletí zatím k dispozici nejsou, ale podle předstihových ukazatelů lze předpokládat, že kromě produkce automobilů průmyslová výroba ekonomický růst potáhne vzhůru.
Naproti tomu domácí spotřeba navzdory vysokým naakumulovaným úsporám bude kvůli zvyšující se inflaci zaostávat. Odhadovat kroky ČNB bez znalosti nového složení bankovní rady je obtížné, červencové zvyšování sazeb je ale jisté.
Po únorovém zklamání průmyslová produkce v březnu překvapila pozitivně, když meziročně vzrostla o 2,6 %, (0,4 % m/m). Silnější než očekávání byl růst výroby energií a potravin, zároveň pokračuje propad automobilového průmyslu (−15,6 % y/y). Slabost automobilového průmyslu potvrzují i statistiky nově registrovaných aut. Po březnovém meziměsíčním poklesu o 11,6 % následoval v dubnu další, i když mírný pokles o 1,3 %. Navzdory těmto problémům zůstává nálada v průmyslu překvapivě pozitivní.
Maloobchodní tržby v březnu meziročně vzrostly o 5,5 %. To by se na první pohled mohlo zdát jako dobrý výsledek, ale ten je zkreslený nízkou srovnávací základnou. Meziměsíčně se objem tržeb v maloobchodě mírně snížil (−0,1 %). Soudě podle měkkých indikátorů důvěry by měly maloobchodní tržby pokračovat v poklesu. Spotřebitelská nálada je kvůli rostoucí inflaci na historických minimech. Situace je podobná ve službách, které se teprve na počátku letošního roku dostaly na předcovidové úrovně, ale pokračování ve svižném růstu nelze kvůli pesimismu spotřebitelů očekávat.
Květnové měnově-politické zasedání ČNB přineslo další razantní zvýšení základní repo sazby, tentokrát o 75 bb na 5,75 %. Což bylo o 25 bb více, než čekal trh i my.
Rozhodnutí kontrastovalo s rétorikou před zasedáním, kdy se zdálo, že jednota jestřábího křídla bankovní rady se drolí a začínají panovat obavy, aby vysoké sazby neutlumily růst ekonomiky příliš. V porovnání s modelovým výstupem nové prognózy lze zvýšení o 75 bb považovat za defenzivní přístup. Nová prognóza zvýšila výhled inflace, která by měla kulminovat v červnu na 15 %. Prognóza implikuje, že by se sazby měly dostat až na 8 % (podle minulé měly končit kolem 5 %). Bankovní rada přihlédla k alternativnímu scénáři, jenž počítá s ukotvenými inflačními očekáváními a sazbami PRIBOR na necelých 6 %. Tento scénář předpokládá návrat inflace k cíli v roce 2024.
Dubnová inflace překonala novou prognózu ČNB. Spotřebitelské ceny vzrostly v dubnu o 14,2 %, zatímco prognóza ČNB předpovídala 13,8 %. Je tedy velmi pravděpodobné, že i v dalších měsících bude inflace nad prognózou a bude kulminovat nad 15 %. Znamená to pro ČNB další impuls k razantnímu zvyšování sazeb?
Detaily inflačních čísel ukazují, že největší příspěvek k růstu cen přinesl oddíl bydlení, voda, energie a paliva (příspěvek 5,3 pb). Ceny elektřiny meziročně vzrostly o 30,1 %, ceny plynu o 44,2 %. Zrychlení meziročního tempa růstu nastalo i v oddíle potravin (meziměsíční nárůst o 3,8 %, meziročně 10,7 %). Tedy zrychlení tempa růstu cen jde z velké části na vrub externích faktorů, na které nemá ČNB vliv. Ale cenové tlaky zůstávají i v ostatních oddílech. Více než aktuální hodnoty inflace ovšem na měnovou politiku bude mít nové složení bankovní rady. To bohužel kromě nového holubičího guvernéra Aleše Michla ještě neznáme. Každopádně poslední zasedání ve starém složení proběhne 22. června a zvyšování sazeb je jisté. Podle našich odhadů může být opět razantní (75–100 bb)
Rizikem pro českou ekonomiku zůstává eskalace konfliktu na Ukrajině a případné výpadky dodávek ropy a plynu. Zároveň akcelerace inflace v kombinaci s novým složením bankovní rady zvyšuje riziko, že inflace by se mohla vymknout zpod kontroly.
