Předstihové indikátory slibují další postupné zlepšování ekonomické situace eurozóny. Rizika jsou stále výrazná. Zdá se, že celková inflace je sice již za vrcholem a začíná klesat, ale jádrová se drží nad 5 %, a ECB má tak důvod k dalšímu zvyšování sazeb.
Vážený uživateli, je nám líto, ale Váš prohlížeč nepodporuje plné zobrazení webu. Doporučujeme Vám přejít na jeho aktuálnější verzi (MS Edge) nebo na některý z nejčastějších prohlížečů (Chrome, Firefox, Safari).
Předstihové indikátory se dále vylepšují
Ekonomická aktivita
Druhý, zpřesněný odhad růstu HDP eurozóny ve 4. čtvrtletí 2022 potvrdil, že se eurozóna v minulém roce vyhnula recesi, když mezičtvrtletně HDP vzrostl o 0,1 %. Tento výsledek byl ale významně ovlivněn volatilními výsledky irského HDP kvůli velkým nadnárodním společnostem se sídlem v Irsku. Irský HDP v posledním čtvrtletí loňského roku rostl o 3,5 % q/q, což odpovídá meziročnímu růstu o 13,5 %. Bez Irska by HDP eurozóny mezičtvrtletně nerostl, ale stagnoval.
Data z reálné ekonomiky za letošní rok zveřejněna ještě nebyla. Určitým vodítkem mohou být měkké indikátory, které již několik měsíců v řadě ukazují na zlepšování situace. Index PMI roste již od listopadu, v lednu se přehoupl přes hladinu 50 oddělující expanzi od kontrakce a v únoru vzrostl opět nad očekávání, přičemž hodnota kompozitního indexu 52,3 představuje devítiměsíční maximum. Optimistické vyhlídky vykazuje hlavně sektor služeb, zpracovatelský průmysl stále zůstává pod 50. Podobně příznivé vyznění vyplývá i z ostatních předstihových indikátorů, které překonávají očekávání. Konkrétně německý index ZEW v únoru vzrostl jak v hodnocení současné situace, tak v očekáváních, stejně jako index Ifo. Ze zářijových historických minim se odrazila i nálada spotřebitelů, z historického pohledu ale stále zůstává velice nízko.
I přesto, že většina měkkých indikátorů je v poslední době čím dál optimističtější, pohled na vývoj úvěrů pro domácnosti i nefinanční podniky optimismus nepodporuje. Podle souhrnného indexu, který vytváří z výsledků úvěrového šetření agentura Bloomberg, vychází, že poptávka i nabídka úvěrů se zhoršuje a index se propadá na nejslabší úrovně za posledních více než 10 let.
Kompozitní index úvěrových podmínek stále klesá, což nesignalizuje svižné oživení ekonomiky.
Inflace a centrální banka
Inflace v eurozóně v lednu poklesla o 0,7 pb na 8,6 %. Pokles byl dán především cenami energií, které klesaly napříč zeměmi a meziměsíčně se snížily o 0,9 %. V meziročním porovnání ceny energií vzrostly o 17,2 %, výrazně méně než v předchozích měsících. Jádrová inflace dokonce mírně vzrostla na 5,3 %, což značí, že inflační tlaky v ekonomice se nezmírňují, a ECB tak má důvod pokračovat ve zvyšování sazeb. To jednoznačně signalizovala již na posledním zasedání 2. února, na kterém podle očekávání zvýšila sazby o 50 bb. Repo sazba se tak dostala na 3 % a depozitní sazba, která je kvůli přebytku likvidity aktuálně určující, vzrostla na 2,5 %. V tiskovém prohlášení bylo zároveň jednoznačně řečeno, že na dalším měnově-politickém zasedání 16. března Rada guvernérů plánuje další zvyšování sazeb opět o 50 bb. Podle přicházejících dat i nové prognózy se potom rozhodne o dalších krocích. Zatím se zdá, že se reálná ekonomika vyvíjí lépe, což by spolu s neklesající jádrovou inflací signalizovalo spíše přísnější měnovou politiku. Další zvýšení sazeb v květnu je velice pravděpodobné. Zda se ECB přikloní ke zvýšení o 50 bb, nebo o 25 bb, bude záležet na přicházejících datech. Náš základní scénář počítá s tím, že ECB rychlost měnového utahování v květnu sníží a sazby zvýší o 25 bb. A nevylučujeme ani další zvýšení v červnu. Vrchol depozitní sazby tak vidíme na 3,25 - 3,5%.
Index Ifo signalizuje výrazné zlepšení ekonomické situace v Německu, jeho predikční schopnost je ale od pandemie horší.
