Pokles domácí poptávky se projevuje napříč spotřebitelským košem, výrazně i u potravin

Ekonomická aktivita

Poslední zveřejněná čísla Českého statistického úřadu potvrdila, že spotřeba českých domácností klesá nejvíce v Evropě. Maloobchodní tržby v prosinci poklesly v meziročním srovnání o 7,3 % a celkově za rok 2022 byly o 3,6 % níže než v předchozím roce. Za utlumenou spotřebou stojí zejména vysoká inflace a s ní spojený propad reálných příjmů. Oproti jiným krizím ale překvapivě hodně klesají tržby za potraviny, což není obvyklé. Tento trend ukazuje na fakt, že aktuální růst cen zasahuje nízkopříjmové domácnosti tak hluboce, že musí šetřit na jídle (s velkou pravděpodobností ne na kvantitě, ale na kvalitě). Vysoká inflace bude tlumit spotřebu minimálně ještě v první polovině letošního roku a vzhledem k vysokému podílu spotřeby domácností na HDP (45 %) i celkový ekonomický růst. Podle indexu spotřebitelské důvěry od ČSÚ se situace postupně vylepšuje, ale aktuální hodnoty indexu stále zůstávají pod svým dlouhodobým průměrem.

Naopak výrobní sektor ekonomiky byl v loňském roce úspěšnější. Průmyslová výroba v roce 2022 vzrostla o 1,7 %, a to zejména díky automobilovému průmyslu, který těžil z obnovení hladkého fungování dodavatelsko-odběratelských řetězců. V letošním roce bude vývoj průmyslové produkce ovlivněn ovlivňován především vysokými cenami energií a klesající zahraniční poptávkou. Indexy PMI se sice postupně zlepšují, ale stále zůstávají pod 50, tedy hranicí oddělující expanzi od kontrakce, a růst produkce tak pravděpodobně nebude výrazný.

Inflace a centrální banka

Podle očekávání inflace v lednu vzrostla z prosincových 15,8 na 17,5 %. Největší vliv na růst cenové hladiny měl oddíl bydlení, voda, energie a paliva, který k celkovému růstu přispěl 6,5 pb, a to zejména díky ukončení úsporného tarifu (elektřina meziměsíčně narostla o 140 %); výrazný růst zaznamenaly i ceny tepla a teplé vody o 23,5 % m/m a vodného a stočného o 16,3 % m/m, resp. 30,3 % m/m. Pozadu nezůstaly ani potraviny, jejichž ceny meziměsíčně vzrostly o 3,9 %. Efekt lednového přeceňování byl zřetelný napříč spotřebitelským košem. Očekáváme, že inflace by se měla od února začít snižovat. K tomu přispěje jak vysoká srovnávací základna, tak utlumená domácí poptávka. Ceny elektřiny pro domácnosti budou klesat až se zpožděním. Stále existuje riziko, že inflace bude klesat pomaleji, než odhaduje ČNB, ale domníváme se, že pokud nedojde k výraznému nárůstu mezd, ČNB sazby zvyšovat nebude. Na posledním zasedání dne 2. února ponechala sazby opět beze změn, navzdory modelu. Většina členů bankovní rady se přiklonila k alternativnímu scénáři, který počítá se stabilními sazbami až do konce 3. čtvrtletí a poté s jejich postupným snižováním. Tento postoj potvrzuje náš základní scénář stabilních sazeb minimálně do srpna 2023. Na únorovém zasedání měla bankovní rada k dispozici i novou prognózu, která se od té předchozí lišila jen velmi mírně. Změněn byl výhled HDP směrem k mírnějšímu propadu a výhled koruny byl v souladu s aktuálními hodnotami posunut směrem k silnějším hodnotám. Změna celkové inflace pro rok 2023 z 9,1 % na 10,8 % sice vypadá jako velký skok, je ale dána metodikou započítání úsporného tarifu, který inflaci v loňském roce uměle snížil a v letošním ji díky nižší srovnávací základně z 1. čtvrtletí 2022 zase zvýší. Modelový návrat inflace do cílovaného pásma zůstává 1. čtvrtletí 2024.