Předstihové indikátory signalizují zhoršení ekonomické situace

Ekonomická aktivita

Poslední měsíční indikátory z 1. čtvrtletí letošního roku potvrdily, že ekonomická situace v eurozóně se výrazněji nelepší, i když recesi se zatím eurozóna jako celek vyhnula. Maloobchodní tržby v březnu poklesly více, než čekal trh, o 3,8 % a došlo i k revizím únorových čísel směrem dolů. Horší výsledky ukázala i průmyslová výroba, která po slibném začátku roku v porovnání s předchozím měsícem propadla strmě o 4,1 %. I když výsledky nebyly příznivé ve většině zemí, významný vliv na horší než očekávaný výsledek mělo Irsko (-26,3 % m/m), které je z daňových důvodů sídlem mnoha nadnárodních firem, a volatilita statistických údajů je tedy enormní.

Ani předstihové indikátory nevyznívají příliš optimisticky. Německý index ZEW se v květnu propadl na -10,7 bodu z dubnových 4,1. Byť ZEW není příliš dobrým indikátorem, co se týká předpovídání HDP, poměrně dobře dokáže předpovědět obrat v ekonomickém trendu. Také index Ifo poklesl a aktuální hodnoty nevěstí německé ekonomice moc optimistickou budoucnost.

Předstihové indikátory pro celou eurozónu PMI také v květnu poklesly a zdá se, že ekonomický růst ztrácí sílu.

Inflace a centrální banka

Klesající inflační trend byl v dubnu přerušen mírným nárůstem celkové inflace z 6,9 % na 7 %. Naopak jádrová inflace mírně poklesla z 5,7 % na 5,6 % y/y. V meziměsíčním vyjádření byl růst jádrové inflace 0,6 %, mírně vyšší než průměr posledních měsíců. Inflační tlaky přetrvávají především v sektoru služeb. V porovnání s prognózou ECB zůstává inflace stále silnější. Podle aktuální prognózy ECB počítala s celkovou inflací v 1. čtvrtletí 7,8 % a ve druhém již 6 %. Také předpověď průměrné jádrové inflace pro letošní rok na 4,6 % je oproti současným hodnotám poměrně optimistická.

Stále silné inflační tlaky nutí ECB k utahování měnových podmínek, i když pomalejším tempem. Na posledním květnovém zasedání Rada guvernérů téměř jednomyslně rozhodla zvýšit základní sazby o 25 bb, což bylo v souladu s většinovým očekáváním trhů. Depozitní sazba je nyní na 3,25 %, repo sazba na 3,75 %.

Novinkou bylo oznámení, že Rada guvernérů plánuje od července 2023 zastavit reinvestování maturujících dluhopisů z programu APP (v rámci programu APP ECB nakoupila od roku 2014 dluhopisy za více než 3 bil. EUR, které budou maturovat v průběhu dalších 12 let; dluhopisů z programu PEPP, kterých má ECB v bilanci 1,7 bil. EUR, se tento plán netýká). Oznámení o konci reinvestic se sice očekávalo o něco později, ale výrazný bezprostřední vliv na trhy mít nebude.

Potenciál negativně ovlivnit likviditu mají maturující půjčky v rámci TLTRO (v červnu maturuje objem 1 216 mld. EUR, což je zhruba polovina objemu aktuálních TLTRO). Prezidentka Lagarde ujistila, že ECB je připravena v případě potřeby znovu použít veškeré nástroje na zajištění hladkého fungování měnové politiky včetně dalších TLTRO.

ECB zároveň počítá s dalším zvyšováním sazeb v červnu, přičemž její další kroky budou závislé na datech, a to nejen těch inflačních, ale i na úvěrových podmínkách, které se podle posledního průzkumu nadále utahují.

Rizika

I když náš základní scénář počítá ještě se dvěma zvýšeními sazeb, existuje riziko, že přísnější úvěrové podmínky donutí ECB přestat se zvyšováním sazeb dříve.