Fed začal s utahováním měnové politiky

Ekonomická aktivita

Data za únor potvrdila trvající velmi silný trh práce. Počet vytvořených pracovních míst překonal očekávání, přesto se počet nabízených pracovních míst stále drží poblíž historických maxim. Míra nezaměstnanosti klesla na 3,8 %, těsně nad 3,5 % před začátkem pandemie.

Prezident Fedu Powell připustil, že bezinflační míra nezaměstnanosti (NAIRU) se mohla po pandemii zvýšit, což může přispívat k inflačním tlakům. Uvedl také, že pokles míry participace po pandemii souvisí především s rychlejšími odchody do důchodu a že je tedy nevratný. ISM i PMI indexy potvrdily trvající sílu hospodářství, a to i předběžné PMI indexy zveřejněné na konci března. Únorové maloobchodní tržby byly sice slabší, ale po velmi silném lednu bylo ochlazení přirozené. Jak se bude vyvíjet spotřeba domácností, bude velmi důležité jak pro růst, tak pro inflaci.

Vysoká inflace a růst sazeb může vést ke ztrátě dynamiky osobní spotřeby, na druhou stranu domácnostem stále zbývá část úspor z doby restrikcí a nelze vyloučit, že obava ze ztráty jejich hodnoty kvůli vysoké inflaci může vést ke snaze směnit úspory za reálná aktiva. Průmysl pokračuje ve stabilní solidní výkonosti, mírná ztráta dynamiky objednávek zboží dlouhodobé spotřeby v únoru je patrně jen krátkodobým výkyvem. Výraznější růst sazeb by investice utlumil, ale toto riziko je stále ještě měsíce před námi.

Inflace a centrální banka

Růst maloobchodních cen byl v únoru v souladu s očekáváním a dále zrychlil. Velkou roli i nadále hrají potraviny a energie, ale silný je i růst jádrové inflace, u které dominuje růst nájmů, a stále mají velký vliv i ojetiny. Inflační tlaky jsou ovšem široce založené, ceny komodit bez potravin, energie a ojetin rostou o 7,8 %. Z hlediska inflačních rizik je nutné počítat se zrychlováním růstu nájmů, což má větší význam pro CPI než pro PCE. Mzdové tlaky jsou stále relativně umírněné, riziko, že to dlouho nevydrží, je ovšem vysoké. Existuje také nebezpečí většího průsaku nákladových inflačních tlaků (zesílených rusko-ukrajinským konfliktem) do cen výrobků obzvlášť v prostředí, kde může dojít k rychlému zvedání inflačních očekávání. Inflaci by měl poměrně brzy začít pomáhat bazický efekt, ale i tak by měla zůstat nepříjemně vysoká. Fed už si jasně rizika uvědomuje a po prvním zvýšení sazeb signalizuje poměrně rychlé tempo dalšího zvedání sazeb. Zatím ovšem alespoň podle svých projekcí míří maximálně mírně nad rovnovážnou úroveň sazeb a v tom je s ním zajedno i trh. Podle našeho názoru je otázka, zda to v nynější situaci bude stačit.

Rizika

Konflikt na Ukrajině a jeho širší dopady zůstávají největším aktuálním rizikem. Vysoké ceny komodit, které se patrně udrží delší dobu a u kterých existuje riziko dalšího růstu, komplikují výhled inflace a budou mít nepříznivý dopad na růst světové ekonomiky, což částečně negativně ovlivní i růst v USA. Dalším důležitým rizikem je dopad růstu sazeb Fedu. Čím rychleji a důrazněji bude Fed utahovat měnovou politiku, tím větší bude riziko, že se USA dostanou do recese. Pokud by byl Fed příliš opatrný a připustil vznik inflační spirály, byly by náklady na její zastavení vyšší, než v případě rychlého razantního zásahu proti inflaci. Konečně pandemie covidu-19 ještě neskončila a možnost vzniku dalších nebezpečných mutací je velmi reálná. Taková eventualita by jen zkomplikovala už tak obtížnou situaci.