Ekonomické dopady ruského útoku na Ukrajinu

Důležitost Ruska v mezinárodním obchodě

Navzdory tomu, že je Rusko svou rozlohou největším státem na světě zabírajícím 11 % pevninské plochy země, jeho ekonomická důležitost té geografické neodpovídá. V žebříčku zemí podle velikosti HDP je Rusko na 11. místě s podílem své produkce na světovém HDP představujícím pouze 1,8 %. To je desetkrát méně než podíl Evropské unie nebo Číny. Význam Ruska tkví v jeho vývozu komodit, a to především do Evropy, která je existenčně závislá zejména na ruském plynu.

Rusko představuje jen nepatrný podíl na světovém HDP (2020)

Kromě ropy a plynu, které jsou důležité především pro Evropu a jsou zdrojem výrazně opatrnější sankční strategie než například v USA, je Rusko vývozcem ještě dalších klíčových komodit, jejichž výpadek by mohl ovlivnit některá odvětví. Příkladem může být palladium, které se používá do katalyzátorů, v Rusku se těží přes 40 % celosvětové produkce. Rusko je důležité také ve vývozu uranu, a to zejména pro Ameriku, jejíž potřeby pokrývá ruský dovoz z 50 %.

Stejně jako Evropa i Amerika si je své závislosti vědoma a snaží se minimalizovat své ztráty, proto uran nebyl zahrnut do sankcí. Mezi další významné komodity, které Rusko vyváží a bez nichž se svět jen těžko obejde, patří hliník, měď a nikl. Nervozita na trzích ohledně těchto komodit se projevila výrazným cenovým nárůstem.

Vývoz klíčových komodit z Ruska

I když je Ukrajina mnohem menší zemí, výpadky jejích dodávek mohou způsobit problémy. Jedním z příkladů je neon, který je důležitý pro lasery používané při výrobě čipů, okolo 50 % světového neonu produkuje právě Ukrajina. S výrobou neonu by však mohly začít firmy jinde ve světě, zahájení výroby by si vyžádalo minimálně 9 měsíců. 

Ceny některých komodit na válečný konflikt reagovaly velmi výrazně

Další komoditou, na jejímž vývozu se Ukrajina spolu s Ruskem významně podílí, jsou některé druhy potravinářských komodit. Rusko spolu s Ukrajinou představuje ¼ celosvětového vývozu pšenice.

Ukrajina spolu s Rusem hrají významnou roli na mezinárodním trhu se zrninami

Další významnou potravinářskou komoditou je kukuřice, kde se Ukrajina sama podílí na celosvětovém exportu 14 % a Rusko 2 %. Ječmene vyváží Ukrajina 17 % z celkových celosvětových exportů a Rusko 13 %, jejich výpadek by tak nebyl zanedbatelný. Exporty zrnin ale směřují zejména do Afriky, evropské ekonomiky by tedy přímo ovlivněny nebyly, i když samozřejmě cenové tlaky se mohou promítnout celosvětově.

Na potravinářském trhu se také může projevit nedostatek slunečnicového oleje, dalšího celosvětově významného exportního artiklu jak Ruska, tak Ukrajiny (75 % exportů slunečnicového oleje pochází z Ruska a Ukrajiny). Ovlivnit ho může také možný nedostatek hnojiv, neboť Rusko je největším exportérem tří hlavních skupin (dusík, fosfor a draslík). Vzhledem k tomu, jak velkou váhu mají potraviny ve spotřebním koši (HICP 22 %), inflační tlaky nebudou zanedbatelné.

Závislost Evropské unie na dovozu fosilních paliv zůstává výrazná

Státy Evropské unie výrazně spoléhají při výrobě energie na fosilní paliva. Nejdůležitější primární zdroj energie představuje ropa a ropné produkty a hned na druhém místě je zemní plyn. Zároveň nejdůležitější primární zdroje při výrobě energií jsou ty, které EU musí dovážet. A dodávky z Ruska stojí za podstatnou částí dovozů fosilních paliv.

Téměř 60 % energie je vyráběno z ropy a zemního plynu

Dopad výpadku surovin, nebo výrazného dlouhodobého zvýšení jejich cen na reálnou ekonomiku EU

Výrazný růst cen surovin může tlumit ekonomickou aktivitu jak přes nižší spotřebu, tak přes meziprodukty. Vyšší ceny paliv a energií snižují disponibilní důchody domácností a jejich kupní sílu. Vzhledem k tomu, že ropa, plyn a elektrická energie (jejíž cena silně závisí ne ceně plynu) se používají jako vstupy pro výrobu, bude jejich cenový nárůst tlačit na růst cen dalšího zboží.

Geografické členění dodávek zemního plynu do EU (2019)

EU se zatím brání úplnému odstřižení od dodávek ruského plynu a ropy, ale výpadky dodávek ropy a zemního plynu mohou v nejbližší době nastat. Podle propočtů Evropské centrální banky by 10% pokles v dodávkách plynu snížil HDP eurozóny o 0,7 %. Tyto výpočty je potřeba brát pouze jako orientační, protože nejsou zahrnuty efekty změn cen ani možnost substituce zdrojů. 

EU je výrazně závislá na dovozu ropy a zemního plynu, svých nejdůležitějších zdrojích energie.

Dopady na jednotlivé země se ale poměrně značně liší. Obecně platí, že větší dopady jsou v zemích, kde do výroby ve větší míře vstupuje plyn jako zdroj energie a kde představují tyto sektory velkou váhu v HDP. Obecně se jedná o plynové elektrárny, papírenský a chemický průmysl, ale i zpracování kovů. Z výpočtů vyplývá, že největší dopad by pokles dodávek zemního plynu o 10 % mělo ze zemí eurozóny Slovensko ve výši 1,6 % HDP.

Geografické členění dodávek ropy do EU (2019)

Kvantifikace dopadů je nanejvýš obtížná, ale pohled na závislost jednotlivých zemí na ruském plynu a ruské ropě a na energetickou náročnost ukazuje, ve kterých zemích by byl dopad nejcitelnější.

Dopady války na Ukrajině na českou ekonomiku

Stejně jako pro jiné evropské země představuje pro Českou republiku vzájemný obchod s Ruskem pouze malou část zahraničního obchodu (2 % exportů a 3 % celkových importů). Vzájemný obchod s Ukrajinou je ještě nižší, pouze 0,5 % exportů i importů. Dopad ale, jak naznačuje tabulka energetické závislosti na ruských komoditách i relativně vysoká energetická náročnost ekonomiky, bude ve srovnání s ostatními zeměmi EU spíše větší.

Míra postižení hospodářství bude záležet jak na délce konfliktu, tak na případném zpřísňování sankcí nebo odvetných opatřeních ze strany Ruska. Válka jednoznačně představuje pro českou ekonomiku stagflační šok, tedy vyšší inflaci a nižší růst reálné ekonomiky.

Primární dopady do inflace budou přes ceny surovin. Ve spotřebním koši mají ceny elektrické a tepelné energie 7,8 %. Cena zemního plynu se po ruské invazi během 10 dnů ztrojnásobila, ale ze svých maxim se i přes nepříznivou situaci na Ukrajině vrátila na hodnoty zhruba o 60 % vyšší než před invazí. Takovéto ceny by implikovaly růst inflace o 4,7 pb. Ceny pohonných hmot mají ve spotřebním koši sice menší váhu (3 %), ale jejich růst se zase do inflace promítá rychleji, protože nejsou tak regulované jako ceny elektřiny. Nárůst cen pohonných hmot o 30 % představuje nárůst inflace o necelý 1 pb.

Také potraviny, které ve spotřebním koši zabírají 17,8 %, budou k inflačním tlakům přispívat. Navíc k primárním inflačním dopadům se mohou přidat i ty sekundární, vyšší náklady se promítnou do vyšších cen koncových výrobků a v neposlední řadě mohou rostoucí ceny stupňovat mzdové požadavky, což v prostředí dlouhodobě nízké nezaměstnanosti může být obzvláště palčivý problém. Proinflačně může působit i oslabování české koruny, i když v poslední době se zdá, že oslabování koruny je minulostí a ČNB by mohla použít intervencí k udržení kurzu nebo i posílení koruny. Náš základní scénář prozatím počítá s inflací v letošním roce okolo 10 %, ale rizika jsou vychýlena směrem nahoru.

Dopad do reálné ekonomiky bude díky poměrně malému vzájemnému obchodu jak s Ruskem, tak s Ukrajinou vyplývat zejména z druhotných dopadů cen energií na spotřebu domácností i investice firem, ale i dopady přes nižší zahraniční poptávku, zejména z Německa, jakožto nejdůležitějšího českého obchodního partnera. Německo je stejně jako ČR velice závislé na dovozu ruského plynu a rostoucí ceny, na výkonnosti německé ekonomiky se dokonce projeví zřetelně i výpadky dodávek. Primární dopady může pocítit zejména automobilový průmysl. Již nyní se projevuje nedostatek některých součástek dovážených z Ukrajiny (kabely a spínače). Zastavení výroby automobilů vyráběných v Rusku se přímo na HDP neprojeví. Válka působí tedy jednoznačně jako nabídkový šok.

Situace se ale od té loňské přece jen liší. Nabídkový šok v loňském roce byl způsoben kombinací nedostatku některých komponent a vysoké poptávky. Tentokrát se jedná o čistý nabídkový šok, kde vysoká poptávka nebude nabídkový šok ještě zhoršovat, jako tomu bylo vloni. Vzhledem k většímu podílu průmyslu na HDP, a tedy i vyšší energetické náročnosti české ekonomiky, jsou nabídkové šoky pro českou ekonomiku větším problémem. Podle propočtů MMF loňský nabídkový šok snížil růst české ekonomiky o 4 pb. Takovýto dopad by znamenal pro letošní rok stagnaci ekonomiky. Jakékoliv odhady jsou zatíženy velkou dávkou nejistoty. Jisté je jen to, že odhady ze začátku letošního roku na růst českého HDP okolo 4 % byly z dnešního pohledu příliš optimistické.

Za této situace se do velice obtížné role dostává ČNB. Inflace se pohybuje vysoko nad 2% cílem, ale další zvyšování sazeb může tlumit křehký ekonomický růst. Na svém posledním zasedání 31.3. se ČNB rozhodla zvýšit úrokové sazby o 20 bb na 5,0 % a naznačila, že vysoké sazby pravděpodobně udrží po delší dobu, než původně předpokládala. My se domníváme, že minimálně do konce letošního roku.

Závěr

Obnovení ekonomického růstu po pandemii, které v loňském roce do určité míry přibrzdily problémy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích, nyní přerušila válka. Jak velký bude mít dopad, je zatím velmi nejisté. Bude záležet na délce trvání konfliktu, přísnosti sankcí, ale i na spolupráci svobodného světa při dodávkách strategicky důležitých surovin. Jedno je jisté. V nejbližší době nás čeká období vyšší inflace a nižšího růstu. Ale současná situace může mít i zásadní dlouhodobý vliv na míru globalizace. Slabiny globálních dodavatelsko-odběratelských řetězců odhalila pandemie covidu, kdy si firmy po celém světě uvědomily svou závislost na dovozu některých komponent a z ní vyplývající zranitelnost.

Válka na Ukrajině tyto problémy dále zviditelnila. Proces deglobalizace bude určitě pozvolný, ale zřejmě nezadržitelný. Evropská komise oznámila, že investuje 11 mld. EUR do vývoje mikročipů. Podobné kroky, které dávají přednost soběstačnosti a bezpečnosti nad ekonomickou výkonností, povedou ke zvýšení cenových tlaků. Také změna v energetické politice je velmi pravděpodobná a cenovou hladinu bude spíše zvyšovat. Zároveň lze čekat výraznější investice nejen do obrany, ale i výzkumu a vývoje.