Lepší epidemiologická situace vede k rychlému oživení ekonomické aktivity, kterou ale provází i zvýšená inflace. Ta v kombinaci s nízkou nezaměstnaností přiměla ČNB jako jednu z mála centrálních bank ke zvýšení sazeb.
Vážený uživateli, je nám líto, ale Váš prohlížeč nepodporuje plné zobrazení webu. Doporučujeme Vám přejít na jeho aktuálnější verzi (MS Edge) nebo na některý z nejčastějších prohlížečů (Chrome, Firefox, Safari).
ČNB zvyšuje sazby kvůli obavám z vyšší inflace
Ekonomická aktivita
Epidemiologická situace se vyvíjí slibně. Počty nově nakažených se pohybují v desítkách a proočkovanost české populace přesáhla 40 %. Tento pozitivní vývoj umožňuje další uvolňování restriktivních opatření a návrat téměř k normálnímu fungování ekonomiky, což podporuje optimismus napříč sektory, jak potvrdily nejnovější konjunkturální indikátory od ČSÚ.
Data z reálné ekonomiky jsou zpožděná. Nejnovější údaje, které ČSÚ zveřejnil, jsou z dubna. Opět se projevuje efekt nízké srovnávací základny, proto je nutné data hodnotit ve srovnání s předpandemickými hodnotami. Průmyslovou produkci letošní restrikce příliš nezasáhly a v dubnu byla výroba na úrovních srovnatelných s rokem 2019. Na rozdíl od Německa i USA, kde je průmyslová výroba 5 %, resp. 3 % pod úrovněmi dubna 2019.
Naopak maloobchodní tržby, které vždy velice citlivě reagovaly na rozvolňování v dubnu, zklamaly. Rostly sice meziročně o 7,5 % a se započítání motorových vozidel o 21 %, ale vzhledem k minulému vývoji byl tento růst zklamáním. Optimismus spotřebitelů, který podle předstihových indikátorů míří strmě nahoru k předpandemickým historickým maximům spolu s naakumulovanými úsporami, signalizuje, že květnová čísla z maloobchodu by měla být o poznání lepší.
Dubnové otevření obchodů se na maloobchodních tržbách projevilo méně, než bylo obvyklé při předchozím rozvolňování.
Inflace a centrální banka
Spotřebitelské ceny v květnu vzrostly o 2,9 %, což je o 0,2 pb méně než v dubnu a v souladu s prognózou ČNB. Na první pohled by se mohlo zdát, že ČNB mohla být spokojená a nemusela spěchat se zvyšováním sazeb a mohla počkat s prvním zvýšením až na srpen. Detaily ale ukazují, že tentokrát to byly volatilní ceny potravin, které mírně snížily meziroční růst cen a zároveň se zvýšil příspěvek ostatního zboží a služeb k celkovému růstu cen (0,6 pb). I nadále ale platí, že za meziročním růstem cen stojí zejména oddíl doprava (příspěvek 1 pb) a alkoholické nápoje (příspěvek 0,9 pb), tedy jednorázové faktory, které by měly postupně slábnout.
Rostoucí inflace přiměla bankovní radu poprvé po více než roce zvýšit sazby. Dvoutýdenní repo sazbu i lombardní sazbu o 25 bazických bodů na 0,50 %, resp. 1,25 %. Diskontní sazba zůstává na 0,05 %.
Zajímavější než samotné rozhodnutí byl poměr hlasů, ze kterého vyplynulo, že názory jednotlivých členů bankovní rady se liší poměrně výrazně. Čtyři členové bankovní rady hlasovali pro zvýšení sazeb o 25 bb, 2 členové pro ponechání sazeb na stávající úrovni a jeden dokonce prosazoval zvýšení o 50 bb.
Z tiskové konference byl slyšet až překvapivý optimismus ohledně výhledu pandemie. Ze slov guvernéra Rusnoka vyplynulo, že bankovní rada věří, že pandemie je na ústupu a plošná opatření již nevrátí. Zatímco ještě na březnovém zasedání se bankovní rada vymezovala vůči prognóze, která ukazovala na 3 zvýšení sazeb do konce letošního roku, v květnu již s prognózou souzněla a dnes guvernér Rusnok připustil možnost, že sazby se budou zvyšovat na každém dalším zasedání (5.8., 30.9., 4.11., 22.12.). Další zvýšení sazeb je tedy možné již v srpnu.
Kolik zvýšení sazeb ČNB nakonec udělá do konce roku, bude záviset z velké části na epidemii. Podle našeho názoru jsou rizika stále značná. Další vlny pandemie mohou rychlou normalizaci sazeb zastavit. Náš základní scénář počítá s 2–3 zvýšeními do konce roku.
Vyšší inflace přiměla ČNB ke zvýšení sazeb.
Rizika
Zpomalení očkování a nástup nových mutací představuje největší hrozbu pro českou ekonomiku. I když by protiepidemiologická opatření zřejmě nebyla plošná, aktuální oživení by to výrazně ovlivnilo.
