Zlepšování epidemiologické situace umožňuje návrat k normálnímu fungování ekonomiky spojenému s rychlým oživením. Předstihové indikátory slibují oživení jak v průmyslu, tak ve službách. Průmyslovou výrobu ale současně do jisté míry limituje nedostatek některých komponent.
Vážený uživateli, je nám líto, ale Váš prohlížeč nepodporuje plné zobrazení webu. Doporučujeme Vám přejít na jeho aktuálnější verzi (MS Edge) nebo na některý z nejčastějších prohlížečů (Chrome, Firefox, Safari).
Zvyšování inflace nebude mít na nastavení měnové politiky výraznější dopad
Ekonomická aktivita
Zatímco zpožděné statistické údaje HDP za 1. čtvrtletí ukázaly, že eurozóna se opět propadla do recese (dva po sobě jdoucí mezičtvrtletní poklesy), měkké indikátory jednoznačně potvrzují rychlé oživení, a to nejen v průmyslu, ale i ve službách. Kompozitní index nákupních manažerů PMI v květnu vzrostl na 56,9 z dubnových 53,8. Za růstem tentokrát stály hlavně služby, u kterých PMI v dubnu poprvé po 8 měsících vzrostl těsně nad 50 (hladinu oddělující expanzi od kontrakce) a v květnu vystřelil až na 55,1, nejvyšší hodnotu za poslední 3 roky. Rychle rostou i ostatní měkké indikátory měřící náladu jak spotřebitelů, tak podnikatelů.
Co se týká dat z reálné ekonomiky, restriktivní opatření více letos doléhala v kumulativním vyjádření na spotřebu než na průmysl. Březnová data již byla ovlivněna nízkou srovnávací základnou (meziroční růst průmyslu o 10,9 % a maloobchodních tržeb o 12 %). Názornější je tak celkovou situaci hodnotit ve srovnání se situací před pandemií, tedy porovnávat aktuální hodnoty s rokem 2019.
Maloobchodní tržby byly v tomto ohledu díky uvolňování protiepidemických opatření již srovnatelné s rokem 2019. S dalším postupným uvolňováním a naakumulovanými úsporami lze předpokládat, že spotřeba bude silným tahounem růstu pro zbytek letošního roku.
Průmyslová produkce naopak za březnem 2019 zaostávala. Na vině byl nedostatek některých komponent, jako jsou například čipy v automobilovém průmyslu. I když epidemiologická situace se v Evropě stále vylepšuje, tyto problémy mohou ještě nějakou dobu trvat.
Dva po sobě následující mezičtvrtletní poklesy HDP znamenají, že eurozóna je v recesi. 2. čtvrtletí by ale podle dostupných dat mělo vykázat růst.
Inflace a centrální banka
Inflace v eurozóně v dubnu vzrostla z březnových 1,3 % na 1,6 %, nejvyšší hodnotěza poslední dva roky. Ještě na konci minulého roku byla inflace dokonce záporná. Dochází k roztáčení inflační spirály? Takto dramaticky bychom situaci v eurozóně rozhodně nehodnotili, protože za růstem cen stojí z velké části nízká srovnávací základna a rostoucí ceny ropy. Podle údajů Eurostatu k růstu cen přispěla hlavně energie, 0,96 procentního bodu, ale zároveň byl patrný i růst cen služeb, které přispěly 0,37 pb. Pohled na jádrovou inflaci obavy z cenových tlaků také mírní. Jádrová inflace poklesla z 0,9 % na 0,7 %.
Při hodnocení inflace je nutné stále mít na paměti, že letos budou inflační čísla rozkolísaná vlivem změny sezónních vzorců způsobených jiným načasováním slev i uzavíráním některých služeb. Z detailních inflačních čísel nicméně vyplývá, že k růstu cen dochází i u položek, které nejsou těmito vlivy zasaženy. Zajímavá v tomto ohledu bude zcela jistě nová prognóza ECB, kterou bude mít Rada guvernérů k dispozici na měnově-politickém zasedání 10. června.
Aktuální prognóza počítá letos s celkovou inflací 1,5 %, v příštím roce s poklesem na 1,2 %. Jaký bude mít dopad rostoucí inflace spolu s rostoucími výnosy i rychle se zlepšující situace v reálné ekonomice na měnovou politiku ECB, není snadné odhadnout. Každopádně brzké zvyšování sazeb není na pořadu dne a podle posledních komentářů některých členů Rady guvernérů se nechystá ani snížení nákupů v rámci programu PEPP, které ECB navýšila v březnu.
Důvěra jak v průmyslu, tak ve službách rychle roste.
Rizika
Pandemie, ale i nedostatek některých komponent pro výrobu zůstávají největším rizikem rychlého oživení v letošním roce.
