ČNB mění rétoriku směrem k rychlejšímu zvyšování sazeb

Ekonomická aktivita

Na meziročních statistikách z reálné ekonomiky se v březnu projevil efekt nízké srovnávací základny a oživení české ekonomiky tak působilo impozantně. Růst maloobchodních tržeb sice dosáhl 6,6 % y/y, ale podíváme-li se ale na dosažené hodnoty v kontextu předepidemických standardů, je vidět, že březen zase tak úspěšným měsícem nebyl. Maloobchodní tržby za hodnotami z března 2019 zaostaly o 4 %. Vzhledem k protiepidemiologickým opatřením, která v březnu omezovala maloobchodní prodej, je tento výsledek pochopitelný. Předstihové indikátory ukazují, že s otevřením obchodů se rychle zvyšuje nálada spotřebitelů, kteří budou chtít utrácet přebytečné naakumulované úspory z dob pandemie.

Průmyslová výroba v březnu byla také ovlivněna nízkou srovnávací základnou. Meziroční růst o 14,9 % y/y ale zároveň potvrdil rezistenci průmyslu na protiepidemiologická opatření, průmyslová produkce se už od konce loňského roku drží na předpandemických úrovních. Dobré vyhlídky průmyslu potvrzují i nové zakázky, které stále rostou. Novější čísla z automobilového průmyslu také potvrzují rostoucí trend. Podle sdružení automobilových výrobců se v dubnu vyrobilo 122 tisíc automobilů, což jsou hodnoty srovnatelné s rokem 2019.

Inflace a centrální banka

Inflace se v dubnu po půl roce vrátila nad horní okraj cílovaného pásma (3,1 %). Detailní čísla ukazují, že za celkovým růstem cen stály zejména alkoholické nápoje a tabák, kde se stále projevuje efekt zvýšené spotřební daně ze začátku minulého roku a k celkovému růstu cen přispěly1,2 pb. Výrazně k vyšší inflaci přispívá i doprava (0,9 pb), kde působí zejména meziroční růst cen pohonných hmot (16 % y/y). Připomeňme, že v dubnu loňského roku se ceny ropy pohybovaly okolo 20 USD/brl zatímco dnes v důsledku oživení ekonomické aktivity se blíží k 70 USD/brl. Inflační čísla byla o 0,2 pb vyšší, než očekávala ČNB, přičemž odchylku způsobily zejména ceny potravin.

Bankovní rada ČNB na květnovém jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Zajímavější než samotné rozhodnutí byla nová prognóza a tisková konference guvernéra Rusnoka po zasedání.

Nová prognóza přinesla poměrně zásadní změny oproti předcházející únorové prognóze.  Podle nové prognózy by inflace měla být vyšší v letošním roce, ale na horizontu měnové politiky (ve druhé polovině roku 2022) by se měla vrátit ke 2 %. Naopak co se týká růstu reálné ekonomiky, je ČNB ještě více pesimistická než v únoru. Letošnírůst přehodnotila z 2,2 % na 1,2 %, to je výrazně pod tržním konsensem (3,5 % y/y) i předpověďmi Ministerstva financí. Podle našeho názoru je ČNB příliš pesimistická. To je vidět i na odhadu růstu pro 1. čtvrtletí. ČNB odhaduje pokles v 1Q o 3,5 % y/y, ale následně zveřejněná data ukázala, že propad ekonomiky byl pouze−2,1 % y/y. V roce 2022 čeká ČNB akceleraci růstu, ale jen na 4,3 % y/y, tržní konsensus se pohybuje okolo 4,6 % y/y.

Trochu paradoxně k pesimistické předpovědi růstu reálné ekonomiky a pouze dočasně vyšší inflaci (podle prognózy) modelový výstup ČNB ukazuje na tři zvýšení sazeb v letošním roce. Tentokrát se bankovní rada vůči této prognóze nevymezila. Zvyšuje se tak výrazně pravděpodobnost, že ke zvýšení sazeb dojde vícekrát a dříve, než jsme předpokládali. Náš základní scénář měníme na dvě zvýšení sazeb, v srpnu a listopadu.

Rizika

Největším rizikem očekávaného rychlého oživení je bezesporu pandemie, ale i narušené dodavatelsko-odběratelské vztahy.