Půjdeme si pro diváky, kteří nám zaplatí, říká nový šéf evropské televizní skupiny CME, do které patří TV Nova

První díl rozhovoru:

Ve všech zemích bude trendem, že nabídka televizních kanálů bude ve stále větší míře nějakým způsobem placená, předpovídá v exkluzivním rozhovoru pro Seznam Zprávy Didier Stoessel. Je to prvně, kdy pro média promluvil od svého říjnového nástupu do čela skupiny CME, pod jejíž křídla patří i televize Nova.

Právě sázka na placené služby už v minulém roce pomohla podle Stoesselových slov částečně vyrovnat covidovou pandemií způsobený propad příjmů z reklamy.

„My, stejně jako jakýkoliv jiný byznys, jsme byli schopni omezit některé náklady tak, aby se to nedotklo zisku. Zároveň generovat příjmy i z jiných zdrojů, než je reklama, abychom se dostali na přibližně stejnou úroveň jako o rok dříve,“ vypočítává v prvním díle rozhovoru Stoessel.

Říkáte, že se vám podařilo posílit další zdroje příjmů mimo reklamu…

Televizní skupina má tři zdroje příjmů. Reklamu, přenosové poplatky a předplatné prémiových služeb. A ačkoliv je ten poslední v této chvíli v porovnání s reklamou velmi malý, je to to, na co se chceme zaměřit. Televize se musí odpoutat od klasického B2B modelu, tedy kdy základem byznysu jsou obchodní partneři z byznysu, a mnohem více vsadit na B2C, tedy model, kdy jdeme přímo za naším zákazníkem neboli divákem.

Takže těmi zvýšenými výnosy jsou ve zkratce placené služby. Jaké s nimi máte plány?

Myslím tím především nelineární služby, tedy televizní programy takzvaně na objednávku. Neboli vybíráte si, co si chcete zrovna pustit. Znáte to všichni, je to naše Voyo nebo Netflix.

A pro dokreslení, že to je opravdu věc, která funguje a bude stále silnější, podívejte se na čísla z Evropy. V této chvíli je v západní Evropě 141 milionů předplatitelů nelineárních služeb. Před deseti lety v roce 2010 to byla rovná nula. V roce 2014 jich bylo 20 milionů, v roce 2018 to bylo 70 milionů. Takže mluvíme o exponenciálním růstu.

Tady to prozatím bylo vnímáno stylem: „Dobře předplatím si Voyo, protože chci sledovat seriál na mobilu nebo v počítači.“ Ale na západě je trend, že tyto služby jsou místo, kde je spousta kvalitního obsahu, který v televizi není. A i v důsledku pandemie poptávka po tomto typu pořadů enormně vzrostla. Jen Netflix má za minulý rok 37 milionů předplatitelů.

V této chvíli je ovšem převážná nabídka těchto služeb globální, nenabízí lokální obsah. A to je právě šance pro nás. Chceme Voyo omladit a nabídnout nejlepší nelineární lokální obsah v České republice.

Jaký je cíl, pokud to vyjádřím počtem předplatitelů?

Základem je mít kvalitní obsah. A v tomto směru máme velmi ambiciózní plány…

Promiňte, co konkrétně míníte označením „kvalitní obsah“?

Dnes, když se podíváte na české Voyo, máte především knihovnu seriálů a filmů. Ale je to vnímáno jako služba „náhledu“ na to, co uvidíte v televizi Nova. To tam samozřejmě zůstane. Ale přibude k tomu řada filmů, seriálů, reality show speciálně vyrobených pro Voyo. Takže Voyo půjde a řekne producentům: „Chceme, abyste exkluzivně pro Voyo natočili kvalitní seriál.“

Už jsme oslovili tři společnosti, aby pro nás začaly vyrábět. Do konce tohoto roku to budou tři minisérie. Je také velmi pravděpodobné, že do konce roku budeme mít na Voyo nové reality show.

A ten obsah může mít i užší zaměření, než na co jste zvyklý z TV Nova. Tam musíme mít kvalitní produkci s velmi širokým zásahem. Na naše seriály se dívá 1,5 milionu lidí každý den. Ale v nelineárních službách můžeme nabídnout větší rozmanitost. Tvorbu i pro užší skupinu.

A když se vrátím k předchozí otázce. Kolik předplatitelů je cíl třeba za dva roky?

Za dva roky je příliš brzy, to vám neumím odpovědět. Ale cíl máme jasný. Vychází ze srovnání se západní Evropou, kde přibližně polovina domácností připojených na internet využívá nejméně jednu nelineární službu.

Podívejme se na společnost, pro kterou jsem dříve pracoval, Modern Times Group ve Skandinávii. Ve čtyřech zemích, což je Švédsko, Norsko, Dánsko a Finsko, tedy dohromady nějakých 20 až 25 milionů lidí, mají tři miliony předplatitelů. Stejnou logikou v Česku a na Slovensku je 15 milionů lidí, takže jako realistický cíl vidím do pěti let pro nás milion předplatitelů.

A z jakého čísla se k tomu potřebujete dostat?

My jsme za posledních dvanáct měsíců, nebo dokonce za kratší dobu, počet předplatitelů Voyo zdvojnásobili.

To není odpověď na mou otázku. Poslední relevantní čísla jsou někdy z roku 2015, kdy to bylo okolo 30 tisíc…

Nezlobte se, ale tento údaj v této chvíli nebudeme zveřejňovat. Ale mohu říct orientačně, že za celou skupinu CME máme řádově stovky tisíc předplatitelů našich služeb.

Řekněte mi, kolik chcete do rozvoje nelineární platformy investovat?

Opět otázka, na kterou vám nemohu dát úplně konkrétní odpověď, nebudu to prozrazovat konkurenci. Ale víme přesně, že chceme, abychom nejpozději v roce 2022 mohli v České republice nabízet na Voyo každý měsíc jeden exkluzivní kousek obsahu. A upřímně naším omezením v této chvíli není rozpočet, ale spíše to, že není úplně snadné najít dostatek výrobních kapacit, které by zvládly produkovat kvalitní obsah. To bude teprve třeba vybudovat, takže to půjde pozvolna.

Navíc nemůžete všechny kapacity vrhnout do projektů pro nelineární služby. My stejně tak chceme udržet a rozvíjet vysoký standard našeho lineárního vysílání.

Jaká je budoucnost lineárního vysílání? Je třeba něco, co z lineární služby zmizí?

Ne, naopak. Rozhodně budeme investovat i do lineárního vysílání. Když jsem nastoupil do CME, našel jsem firmu v dobrém stavu, žádná nemilá překvapení se nekonala. Ale to B k tomu je, že CME procházela velmi dlouhou dobu procesem prodeje. A v takové době, která je ostatně velmi náročná, firmy nevyvíjejí příliš mnoho iniciativy. Řídí to tak, aby to šlapalo, ale ne aby se to posunulo.

To teď chci změnit. Chci podnikavější kulturu, v níž se lidé nebudou bát nezdaru. V digitálním světě, kam vše postupně směřuje, není nezdar problém nebo potupa. Tam musíte zažít tři, čtyři nezdary, abyste dvakrát uspěl. Jen je k tomu třeba dobrý management, který rychle neúspěšné projekty zastaví a pracuje s těmi úspěšnými.

A to platí i o obsahu pro lineární televizi. Budeme do něj přesně tímto způsobem investovat.

Mělo by to být víc lokálního původního obsahu nebo nákupy hotových pořadů či filmů?

Bude to určitě víc lokálního obsahu. S akvizicemi je problém. Jednak velcí světoví hráči na trhu si čím dál více produkce nechávají pro své nelineární služby, jednak tento obsah ztrácí na přitažlivosti pro lokální diváky. Právě proto, že si ho mohou koupit jinde. A trendem je, že většina, až 80 procent uživatelů, si předplácí 2,5 nelineární služby v průměru. Jednu globální, jednu lokální a třeba nějakou specializovanou jako dokumenty nebo dětské pořady.

Takže 90 procent našich investic do Novy půjde do původního lokálního obsahu. Tím myslím nové seriály, nové reality show, nové blockbustery, úplně nové formáty, protože chci, aby Nova byla vnímána jako místo inovací. Že něco prvně uvidíte právě na Nově.

A když jsem mluvil o přechodu do digitálního světa, pak to pro nás znamená změnit se v organizaci řízenou daty. Televize se dosud řídily především podílem sledovanosti na základě výzkumů. Ale když začneme fungovat v modelu orientovaném na zákazníky, tedy diváky, pak to nebudou jen účetní čísla, ale budeme přesně vědět, pro koho vysíláme a tvoříme pořady.

Zmínil jste blockbustery, tedy veleúspěšné filmy. Má stále pro lineární televizi smysl kupovat filmy, když je na světě řada filmoték?

Já tím nemyslím pouze filmy. Tím slovem blockbuster nebo trhák označuji mimořádně úspěšné seriály, reality show, jakýkoliv další formát. A když se někde objeví nový nápad, nový formát, tak jako první v Česku to musí být u nás.

A budou filmy tedy dále pilířem lineárního vysílání?

Jistě. Já si dokonce myslím, že to není otázka lineární/nelineární. Je jasné, že lineární televize má v budoucnu své místo. Víte, lidé předvídají zánik lineární televize už 25 let. A je tady pořád a je velmi silná. Za dalších deset let tu také bude a pořád bude velmi silná. Proto k ní nadále budou patřit i výborné filmy. Tak, jak je vysíláme na Nově i na menších kanálech jako Nova 2 nebo Nova Cinema, vždy tam uvidíte to nejlepší, co můžeme koupit.

Nelineární služba je jen cesta, jak se přizpůsobit ještě širší skupině diváků, které nejsme schopni oslovit ve vysílání.

Když jsme u filmů… Dovolte mi jednu osobní otázku. V kolik hodin chodíte normálně spát?

O půlnoci.

Tak mi teď vysvětlete jeden jasný trend, který se netýká jen kanálů Novy, ale je to napříč televizním odvětvím. Nejlepší filmy začínají v deset večer nebo i později a s reklamními pauzami trvají třeba do jedné. Pro koho to vysíláte?

Nemyslím, že je to úplně pravda. Když si pustíte Nova Cinema, máte dobré filmy v šest, osm a v deset.

Ty opravdu dobré a často ještě nevysílané až v deset.

Tak pro váš vkus jsou asi nejlepší ty od desíti. Ale když se podívám na podíly diváckých skupin, pak to nejlepší pro široké diváctvo je skutečně ten od osmi.

A to je to, o čem jsme diskutovali. Neboli lineární vysílání versus možnost na nelineární službě si zapnout to, na co vy sám máte chuť.

Zmínil jste menší kanály. Neuvažujete o jejich zpoplatnění podobně, jako je placená Nova Sport? Třeba u specializovaného filmového kanálu by to mohlo dávat smysl. Ostatně už teď zpoplatňujete v podstatě své HD verze…

Podívejme se nejdřív trochu do minulosti. Ve většině zemí byla třeba před 30 lety budována televize s předpokladem, že vysílání bude zdarma, dokud budete sledovat reklamu.

V uplynulých 20, 25 letech se věci dramaticky změnily v tom smyslu, že obsah stojí stále více. Takže trendem je, když se podíváte na USA nebo Velkou Británii, že když chcete sledovat specializovaný kanál, stojí to i desítky eur za měsíc. A dokonce, když si pořídíte nelineární službu, například Hulu, musíte platit základní poplatek, i když máte verzi s reklamami. Všechny země půjdou tímhle směrem, nabídka televizních kanálů bude ve stále větší míře nějakým způsobem placená. A čím lokálnější obsah nabízíte, tím jsou náklady vyšší. Vytvořit něco vlastního je pětkrát i desetkrát dražší než akvizice.

Druhý díl rozhovoru:

Obsah je král, ale distribuce je královna. Proto je propojování televizních a telekomunikačních firem takovým trendem, vysvětluje v druhém díle exkluzivního rozhovoru Didier Stoessel, nový šéf skupiny CME.

Poměr mezi reklamou a předplatným bude za nějakých pět let asi 50 na 50, míní Didier Stoessel, nový šéf mediální skupiny CME, do níž patří také skupina Nova.

Stoessel převzal řízení televizí v Česku, Rumunsku, Slovinsku a na Slovensku v říjnu minulého roku poté, co CME odkoupila skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera.

V jakém stavu jste našel CME, když jste nastoupil?

V dobrém stavu. V dobré kondici, žádná nemilá překvapení…

Můžete to vyjádřit v číslech?

Myslíte finanční výsledky? V roce 2020 bude výsledek přibližně stejný jako v roce 2019.

I přesto, že poslední zveřejněná čísla, tedy ta za první pololetí, byla co do výnosů pro celou CME o 15 procent pod rokem 2019 a u skupiny Nova dokonce o 17?

Ano. Samozřejmě výnosy šly ve druhém čtvrtletí kvůli pandemii výrazně dolů, a to především co se týče reklamních příjmů. Ale my, stejně jako jakýkoliv jiný byznys jsme byli schopni omezit některé náklady tak, aby se to nedotklo zisku. Zároveň generovat příjmy i z jiných zdrojů, než je reklama, abychom se dostali na přibližně stejnou úroveň jako o rok dříve. A 3. a 4. čtvrtletí pak byla nad rokem 2019.

Z hlediska výnosů či zisků?

Z hlediska výnosů. My jsme také začali masivně investovat, takže máme v těchto kvartálech i vyšší náklady. Ale celkově, tedy za všechny země, jsme na tom lépe než v roce 2019, což nás těší.

Znamená to, že skupina Nova je na tom lépe než v roce 2019, kdy výnosy byly přes 5,5 miliardy a zisk přes 800 milionů?

Jak víte, my jsme teď soukromá společnost, takže nezveřejňujeme účetní závěrky jednotlivých společností mimo povinnost je vložit do obchodního rejstříku v příslušném čase.

Ale mohu říct, že ve druhém pololetí naše výnosy v Nově byly v podstatě vyšší než v předchozích letech. Což je mimochodem přirozené. V prvním pololetí tu byla velká nejistota na straně inzerentů, jaké dopady bude mít pandemie koronaviru. Ve druhé půli roku ovšem zjistili, že za reklamu utratili velmi málo a že je třeba jednak využít zdroje, které mají naplánované, a jednak využít situace, jež se na přelomu léta a podzimu zdánlivě zlepšovala. Takže lidé jezdili na dovolené, více utráceli - a to bylo třeba podpořit reklamou.

Lidé, a tím pádem firmy, byli optimističtější a my z toho těžili. Televize a reklama obecně velmi dobře odráží hospodářskou situaci.

Je tu tento optimismus či naděje pořád?

Rozhodně nesmíme situaci podceňovat. Víte, pocházím z lékařské rodiny. Děda byl lékař, otec také a moje dcera pracuje na pohotovosti v Paříži. V jarní vlně jsem díky tomu mohl vidět, jak je zdravotnický personál vysílený a z dlouhých směn v ochranných pomůckách má i krvavé šrámy na obličeji. Takže všichni musíme dělat vše pro to, abychom dostali pandemii pod kontrolu. A věřím, že vakcinace je světlem na konci tunelu.

Já to tedy myslel spíš z hlediska byznysu, zda je tu stále optimismus, který se překlápí i do výdajů na reklamu…

Z celkového pohledu na byznys tu naděje je. Ale liší se to odvětví po odvětví. Když nemáte otevřené prodejny, budete přirozeně inzerovat méně, než když prodáváte výrobek a máte prodejny otevřené.

Není překvapením, že když jste firma z oboru e-commerce neboli podnikáte na internetu, tak utratíte mnohem více v roce 2021 než v roce 2020, protože vaše podnikání neustále roste. Když prodáváte, dejme tomu, auta nebo jiné zboží, jehož prodejny jsou zavřené, tak utratíte o trochu méně, protože víte, že když nemůžete prodávat svůj produkt, nemá smysl ho příliš inzerovat.

Zmínil jste na začátku, že se vám podařilo posílit další zdroje příjmů…

Televizní skupina má tři zdroje příjmů. Reklamu, přenosové poplatky a předplatné prémiových služeb. A ačkoliv je ten poslední v této chvíli v porovnání s reklamou velmi malý, je to to, na co se chceme zaměřit. Televize se musí odpoutat od klasického B2B modelu, kdy základem byznysu jsou obchodní partneři z byznysu, a mnohem více vsadit na B2C - model, kdy jdeme přímo za naším zákazníkem neboli divákem. Tedy placené služby a primárně lokální obsah.

CME působí v několika zemích. Existují nějaké synergie, které můžete využít, co se týče investic nebo obsahu? Protože když se zaměřujete na lokální obsah, tak moc styčných bodů třeba s rumunským divákem nevidím…

Máte do jisté míry pravdu. Ale adaptace scénářů se uplatňuje napříč všemi zeměmi. A rozdíly v kultuře právě tou adaptací odstraníte. Zmínil jste Rumunsko. Právě na podzim uvedeme v České republice seriál, který byl v Rumunsku extrémně úspěšný. Původní scénář, který byl pro tamní trh adaptovaný přitom vznikl na Slovensku, kde byl také ohromný trhák. A teď ho kompletně přepíšeme a upravíme a uvedeme v České republice. Vidím, že se nadechujete, takže ne, neřeknu vám, o který jde. Snad jen… nebude z doktorského prostředí.

A synergie nemusí být jen obsahové. Třeba technologie. Voyo v Česku a na Slovensku prošlo obrovskou proměnou, kterou nyní můžeme využít třeba ve Slovinsku. Mezi jednotlivými trhy můžeme sdílet nápady, postupy, technologie.

A co třeba vstoupit na nové trhy, a synergie tak ještě rozšířit?

Netlačte na pilu. Začal jsem tu před třemi a půl měsíci a mám toho na starosti opravdu hodně. Musím zajistit, aby vše začalo šlapat co možná nejlépe, a pak se uvidí. Ale upřímně, když se zeptáte ředitele Netflixu, jestli chce na nové trhy, řekne samozřejmě, že ano.

Já myslím, že dobrý obsah putuje samovolně. Zvlášť teď v digitální době. Když vlastníte práva na dobrý obsah, který vyrábíte pro Českou republiku, vlastníte ho pro celý svět. Vezměte si jako příklad Viaplay, nelineární nabídku skupiny Modern Times Group, která má ve Skandinávii přibližně 3 miliony předplatitelů. Nyní spouští službu v pobaltských zemích, spouští službu v Polsku, spouští službu v Americe. Takže dobrý obsah nemá hranice.

A to také díky tomu, že právě v nelineární nabídce nemáte omezení toho typu jako u televizního vysílání, kdy jste museli nejdříve získat licenci.

Takže je cestou překračovat hranice nebo i posilovat na trzích, kde už jste, když tak „nelineárně“, nákupem nějakého dalšího kanálu nebo televize?

Je pro nás pravidlem, že případné plánované akvizice nekomentujeme, ale v této chvíli žádné plány nákupů vážně nemám. A co se týká nelineárních služeb, tak to říkáte přesně. Tam je expanze velmi snadná, a hlavně pro nás je to ohromný nový zdroj příjmů. Když řeknete o Nově, že je největším hráčem na televizním trhu s reklamou, tak je to skvělé. Ale celý trh reklamy je 2,5 nebo i třikrát větší, což znamená, že jsme sice velký, ale rozhodně žádný obří hráč.

Když mluvíme o investicích, jak chcete rozvíjet zpravodajství?

To patří pod rozvoj lokálního obsahu. Tím jsou skvělé zprávy stejně jako skvělý seriál. U zpráv je jasné, že je to absolutně klíčová součást naší obsahové nabídky, protože zábava a zprávy jsou dvěma základními pilíři, které musí mít každý lídr trhu.

A je naprosto jasné, že musíme pokračovat v nastavených stopách, co se týče nezávislosti, objektivity, plurality, kvalitní žurnalistiky a odpovědnosti. Už jsme to mnohokrát řekli, ale zopakuji to i teď.

Takže mohou vaši novináři svobodně informovat o PPF, jako vlastníkovi skupiny?

Bezesporu. Každý den si naše zprávy v půl osmé večer pustí 1,6 milionu lidí starších 15 let. Každý týden sleduje nějakou část našeho zpravodajství v průměru 4,6 milionu lidí. To je víc než polovina v této zemi. A jejich pozornost si zasloužíme jenom tak, že zprávy budou objektivní a profesionální. Nebudou nadržovat té které straně. Jinak to nejde. Navíc byste v opačném případě přišel o talentované novináře, kteří musejí mít jistotu, že mohou pracovat svobodně. Takže naším primárním cílem je, že základní hodnoty, které jsem zmínil, musí být dodržovány.

Máte nějaké plány na rozšíření zpravodajství v programu?

Jestli tím myslíte přidat další zpravodajskou půlhodinu, tak v této chvíli ne. Máme zprávy během ranní relace, zprávy ve 12, v 17 a v půl osmé večer, a to pro tuto chvíli stačí.

Můžeme se podívat na to, zda by tu nebyl prostor pro noční zprávy, ale nejsem si jistý, že by po tom byla poptávka.

Na českém trhu je pozoruhodné, že na rozdíl od jiných zemí, zde zájem o to sledovat televizi klesá večer dříve. Už kolem 22:30. To jinde si lidé pouštějí televizi i v 23 nebo v 22:30. A když máte tuhle hodinu navíc, tak by se dalo uvažovat ještě o jednom zpravodajském bloku. Ale v tuto chvíli ten zájem není.

Jiná věc jsou publicistické pořady. Těch potřebujeme víc. Nebo minimálně jeden, kde budou moci vyjadřovat své názory lidé.

Kde posílit zpravodajství opravdu chceme, není televize, ale musíme se mnohem více zaměřit na TN.cz. Jak obsahem, tak designem.

A nehodláte změnit skladbu zpravodajství, kdy jde dost často o infotainment symbolizovaný tradičně „zvířátky“, ale není to jen to?

„Zvířátka“ jsou legenda, už to dávno ale neplatí. V tomto směru obsah určuje to, co se děje. V této chvíli, kdy svět čelí nebývalé pandemii, je celé zpravodajství zaměřeno především tímto směrem a lifestylová témata nebo, jak vy říkáte, infotainment je upozaděn. Jen se podívejte na ranní vysílání. Dříve tam bylo hodně odlehčených témat, nyní je to plné seriózních rozhovorů a klasických zpráv.

Až zase jednou bude doba, kdy nebude tolik a tak závažných událostí, jistě zase využijeme i odlehčenější témata, protože to je obsah, který od nás diváci chtějí.

Poslední téma, které chci otevřít, je propojení s telco byznysem. Cílem a strategií PPF a tím pádem samozřejmě i CME bylo propojit telekomunikační a televizní byznys. Můžete mi vysvětlit, jak přesně to má fungovat, jaké to má synergie?

Říká se tomu konvergence a je to něco, co začalo, řekněme, když Comcast koupil před nějakými pěti šesti lety NBC Universal. Pokračovalo to, když AT&T koupilo před třemi lety Time Warner. A v Evropě vidíte řadu příkladů, třeba v Portugalsku, kde Altice koupila největší portugalský kanál.

Je to jen jiný pohled na to, o čem jsme už mluvili. Přerod televizního byznysu z B2B, kdy obchodujete jen s firmami, které si zadávají reklamu, na B2C, kdy se snažíte napřímo oslovit svého diváka. A získat peníze od něj.

No a v tomto novém světě se říká, že stále platí, že obsah je král, ale distribuce je královna. A distribuci umí naprosto dokonale telekomunikační firmy. Ty byly orientované na zákazníka celou dobu. Pro televizní byznys je třeba novinkou fakturace pro malé zákazníky. To umí telco levou zadní. A propojením těchto dvou odvětví právě můžete využít tyto znalosti, technologie a vše urychlit.

Stejně tak telco společnosti mají obrovské týmy vývojářů, které zase televizním společnostem umějí pomoci třeba právě s vytvářením nelineárních platforem. Proto je pro nás klíčové mít v rodině telekomunikační firmy. Ale rozhodně to neznamená, že mohou být jedinou naší distribuční cestou, na to potřebujeme všechny dostupné partnery, ne jednoho.

Máte tedy rozjednané nějaké propojení nebo využití znalostí s O2?

Ano, jsme v kontaktu. Sdílíme nejlepší postupy v rámci rodiny firem se všemi. A rozhodně s nimi budeme spouštět nyní distribuci našich nelineárních produktů ve velkém.

A teď mě na závěr vezměte do budoucnosti. Poté, co jsme probrali rozvojové plány, možnosti distribucí, synergie napříč trhy. Jak budou vypadat výnosy CME nebo skupiny Nova za pět let v porovnáním s dneškem, kdy přes 80 procent tvoří příjmy z reklamy?

Řekl bych, že poměr mezi reklamou a předplatným bude asi 50 na 50. Když říkám předplatné, myslím tím nejen nelineární vysílání, ale i předplacené kanály a tak dále. A když tohoto poměru dosáhneme, budu spokojený.

I když je potřeba říct, že televizní reklama je a dlouho ještě bude mimořádně efektivní. Zejména při budování značky. Tedy budování či posilování jména firmy, které posiluje prodeje nepřímo.

Když chcete výkonnostní reklamu neboli jistotu, že za euro investované se vám vrátí dvě eura v prodejích, pak jdete do digitálu, kde to můžete změřit. Ale nebude vám to fungovat bez toho, že už máte vybudovanou značku. A to jinak než přes televizi neuděláte nebo mnohem dráž. Vždyť kdo jiný než my vám dodá 1,6 milionu diváků v osm večer?

Autor | Adam Junek 

Zdroj: Part 1

Zdroj: Part 2