Delta varianta covidu-19 zatím nenutí státy eurozóny k plošným uzavírkám, což podporuje pokračování ekonomického oživení. To by měla i nadále podporovat uvolněná měnová politika ECB, i když náznaky o mírněm snížení kvantitativního uvolňování se začínají objevovat.
Vážený uživateli, je nám líto, ale Váš prohlížeč nepodporuje plné zobrazení webu. Doporučujeme Vám přejít na jeho aktuálnější verzi (MS Edge) nebo na některý z nejčastějších prohlížečů (Chrome, Firefox, Safari).
Inflace na 10letých maximech automaticky neznamená zpřísňování měnové politiky
Ekonomická aktivita
Navzdory šířící se delta mutaci covidu-19 nemusí díky očkování a určité míře promořenosti státy eurozóny zavádět výrazná restriktivní opatření, což je pro oživení ekonomiky zásadní a podporuje i optimismus mezi spotřebiteli a podnikateli. Podle průzkumu Evropské komise se sice důvěra spotřebitelů v srpnu mírně zhoršila a poklesla o 0,9 bodů na -5,3, což však v porovnání s historickými hodnotami (okolo -10) i s hodnotami před epidemií (okolo -7) představuje určitou stabilizaci po růstu optimismu po uvolnění restrikcí. Stále to podporuje náš výhled na spotřebu jako tahouna růstu i ve druhé polovině letošního roku. Poslední čísla za maloobchodní tržby ukázala, že růst pokračuje. V červnu maloobchodní tržby vzrostly o 1,5 % meziměsíčně, což odpovídalo meziročnímu růstu o 5 %.
Červnová data z průmyslové produkce potvrdila pokračující problémy na straně nabídky kvůli nedostatku některých materiálů a komponent. Meziměsíčně byla průmyslová výroba o 0,3 % nižší, což v meziročním srovnání odpovídá růstu o 9,7 %, a to je mírně horší výsledek ve srovnání s očekáváním trhu.
Konjunkturální indikátory ale přes tyto problémy zůstávají velice optimistické. Srpnový kompozitní index nákupních manažerů PMI mírně poklesl v eurozóně o 0,6 bodu, ale výsledná hodnota 59,5 je stále v blízkosti maxim za posledních 20 let. Ekonomická aktivita by tak měla i ve 3. čtvrtletí letošního roku pokračovat ve výrazném oživení. Detaily PMI ukazují na pokračující silnou poptávku, vysoký zůstává i index zaměstnanosti. Indexy cen vstupů a výstupů signalizují zvýšené cenové tlaky hlavně ve zpracovatelském sektoru, což je vzhledem k nedostatku některých komponent pochopitelný vývoj. Podle aktuálních dat se ale tyto cenové tlaky zatím příliš nepromítají do spotřebitelských cen.
Konjunkturální indikátory se stabilizovaly na relativně vysokých hodnotách značících přetrvávající optimismus.
Inflace a centrální banka
Stejně jako v ČR a v USA, inflace roste i v eurozóně. Ale zde převládají alespoň prozatím jednoznačně přechodné faktory, jako je nízká srovnávací základna zejména u cen energií. Předběžné údaje za srpen ukázaly další růst inflace na 3 %, což představuje 10leté maximum. Stejně jako v předchozích měsících za růstem cen stály ceny energií, které meziročně vzrostly o 15,3 % (v červenci
o 14,3 %).
Vzhledem k tomu, že ECB je přesvědčena, že za rostoucí inflací stojí zejména ceny energií a jednorázové faktory, jako je znovu zvýšení DPH v Německu, nebo jiné nastavení sezónních slev kvůli loňským proti-epidemiologickým restrikcím, nebudou mít rostoucí inflační čísla vliv na nastavení měnové politiky. Měnově-politické zasedání ECB je naplánováno na 9. září. Podle vyjádření hlavního ekonoma ECB Philippa Lane by ECB mohla přistoupit ke snížení nakupovaných objemů v rámci programu PEPP. Tento krok by ale znamenal jen marginální změnu v nastavení měnových podmínek. Připomeňme, že ECB přistoupila k navýšení nákupů v rámci programu PEPP v dubnu letošního roku a od té doby nakupovala měsíčně dluhopisy v objemu okolo 80 mld. EUR. Snížení objemů by znamenalo pravděpodobně návrat k objemům okolo 60 mld. EUR.
Rizika
Rozšiřování delta varianty s sebou přináší novou nejistotu, zatím se zdá, že plošné restrikce nejsou třeba, ale riziko stále trvá.
Případné snížení objemu nákupů v rámci programu PEPP zdaleka neznamená odklon od superuvolněné měnové politiky.
