Akcelerující inflace mění mírně rétoriku ECB a zvyšování sazeb již v letošním roce se už nejeví jako nepravděpodobný scénář. Nejistot je stále více než dost a zvyšování sazeb bude záležet na aktuálním vývoji inflace. Rychlejší ukončování programu kvantitativního uvolňování by mohla ECB oznámit již v březnu.
Vážený uživateli, je nám líto, ale Váš prohlížeč nepodporuje plné zobrazení webu. Doporučujeme Vám přejít na jeho aktuálnější verzi (MS Edge) nebo na některý z nejčastějších prohlížečů (Chrome, Firefox, Safari).
Optimismus předstihových indikátorů změní geopolitická situace
Ekonomická aktivita
Druhý odhad HDP potvrdil, že ekonomika eurozóny se na konci loňského roku dostala zpět na předpandemické úrovně. V rámci jednotlivých zemí jsou ale velké rozdíly. Nejhůře ve srovnání s koncem roku 2019 vychází Španělsko, které zůstává 4 % pod předpandemickými úrovněmi. Ani Portugalsko a Německo nedosáhlo plného oživení a na konci loňského roku zůstaly o 1,5 % pod předpandemickými úrovněmi. Na opačné straně spektra stojí Francie, Švédsko nebo Nizozemsko, které již hodnoty z konce roku 2019 překonaly.
Data z reálné ekonomiky pro letošní rok ještě nejsou k dispozici. Předstihové indikátory sice ukazují na sílící optimismus, ale situaci může výrazně zkomplikovat ruská agrese vůči Ukrajině.
Důvěra spotřebitelů v únoru mírně poklesla a dále se vzdálila od letních více než tříletých maxim. Ve srovnání s vrcholem pandemie jsou ale spotřebitelé relativně optimističtí. Kompozitní index nákupních manažerů v únoru vzrostl na pětiměsíční maximum (55,8). Tento vývoj odráží postupné uvolňování protiepidemických restrikcí, a to zejména v sektoru služeb, kde PMI v únoru vzrostl z lednových 51,1 na 55,8. Sektor zpracovatelského průmyslu zaznamenal marginální pokles z 55,4 na 55,6. Také hojně sledované německé indexy ZEW a IFO ukazují na optimistická očekávání. Pro úplnost je ale třeba dodat, že průzkumy jsou z doby před eskalací konfliktu na Ukrajině, který může náladu výrazně zhoršit.
Ne všechny země se již vrátily na předpandemické úrovně,
Inflace a centrální banka
Inflace v prvním měsíci letošního roku vzrostla na 5,1 %, čímž nejenže vytvořila další historické maximum, ale výrazně se odchýlila od tržních očekávání, jež předpokládala, že vrchol inflace nastal již na konci loňského roku (5 % v prosinci) a letos už dojde k poklesu zejména díky jednorázovým faktorům, jako je odeznění distorzí kvůli dočasnému snížení DPH v Německu. Za růstem cen ale stály hlavně ceny energií (+ 28,6 %) a potravin (+3,6 %), zatímco jádrová inflace klesla z 2,6 na 2,3 %, což bylo ale méně, než se čekalo. Detailní data ukazují, že inflační tlaky začínají vznikat napříč sektory, inflace bude zřejmě ještě růst a díky dalšímu růstu cen komodit v důsledku války na Ukrajině budou ještě tlaky sílit. V tomto kontextu se jeví aktuální prognóza inflace ECB pro letošní rok na hodnotě 3,2 % jako příliš optimistická.
Vyšší než očekávaná inflace mírně změnila i rétoriku prezidentky ECB Lagarde. Únorové měnově-politické zasedání sice nepřineslo žádnou změnu v nastavení měnových podmínek, ale na tiskové konferenci prezidentka Lagarde nechtěla zopakovat svoje výroky z prosince, že letos sazby ECB zvedat nebude. Jasněji by mělo být až po březnovém zasedání, na kterém bude k dispozici nová prognóza. Trhy na základě vyšších inflačních čísel i vyznění posledního zasedání začaly očekávat první zvýšení sazeb již v červenci. To je podle našeho názoru přestřelený odhad. Pravděpodobnější scénář je dřívější ukončení QE, a to již ve 3. čtvrtletí letošního roku.
Rizika
Pandemie ještě neodezněla a Evropa čelí další hrozbě, tentokrát geopolitické. Eskalace konfliktu na Ukrajině a přijetí tvrdších sankcí proti Rusku tvrdě dolehnou na Evropu, která je klíčově závislá především na ruském plynu.
Inflace v lednu opět překonala historická maxima.
