Index připravenosti na léčbu rakoviny: Česká republika je osmou nejlepší zemí v připravenosti na léčbu onkologických onemocnění
Silnými stránkami České republiky jsou dle indexu nejen infrastruktura zdravotnictví a dostupnost kvalifikovaných onkologických specialistů, ale i preventivní a screeningové programy spolu s včasnou detekcí onemocnění. Prostor pro zlepšení identifikoval Index v oblasti strategického plánu země pro kontrolu a léčbu rakoviny nebo v podpůrné péči o onkologické pacienty a přeživší. Data Indexu ukázala též horší výsledky v jednom z klíčových onkologických ukazatelů, pětiletém přežití. Výsledky všech 45 Indexem porovnávaných indikátorů jsou k dispozici na www.valkaprotirakovine.cz
Česká republika se k Indexu připravenosti na léčbu rakoviny připojuje symbolických 50 let poté, co americký prezident Nixon vyhlásil tomuto onemocnění v roce 1971 válku. Ta není, ani po miliardách investic a přes snahu tisíců výzkumníků a stovek vědeckých týmů, zdaleka u konce. „Výzkumu a vývoji přípravků proti nádorovým onemocněním se věnujeme přes 10 let. Rakovina je globální téma a je třeba sledovat, co se děje ve světě, jak k onkologické péči a prevenci přistupují v dalších zemích. Věříme, že mezinárodní inspirace je zde důležitá, stejně jako v jiných oborech,“ popisuje Ladislav Bartoníček, CEO skupiny PPF a bývalý generální ředitel SOTIO, záměr zapojení České republiky do prestižní nezávislé analýzy Economist Intelligence Unit. Česká republika v Indexu připravenosti na léčbu rakoviny obsadila celkově osmé místo mezi 29 analyzovanými zeměmi a zařadila se za USA a Francii a před Švédsko a Jižní Koreu. Pomyslné medailové pozice celkového hodnocení obsadily Austrálie, Kanada a Německo.
Kategorie zdravotní systém a jeho řízení
V rámci Indexu byly země hodnoceny ve třech hlavních kategoriích – politika a plánování, zdravotní péče a zdravotní systém. Nejlepších výsledků Česko dosáhlo v kategorii zdravotní systém. Silnou stránkou je zde zejména infrastruktura, v níž se Česká republika umístila na 2. příčce za Německem. Na první pozici je Česko v počtu chirurgů na tisíc obyvatel, přední pozice zaujímá v počtech onkologů a v první desítce je také v celkovém počtu školeného zdravotnického personálu (lékařů a zdravotních sester) v přepočtu na obyvatele. „Jsme hrdí na systém onkologické péče v České republice. Máme síť regionálních komplexních onkologických center a dvě národní centra specializovaná na méně časté onkologické diagnózy, resp. dětskou onkologii,“ popsala pro Economist Intelligence Unit v rámci sběru dat doc. Jana Prausová, předsedkyně České onkologické společnosti a přednostka Onkologické kliniky 2. LF UK a FN Motol.
Horších výsledků Česko dosáhlo v oblasti rozsahu a růstu výdajů na zdravotní péči v posledních 10 letech. „Obecně je onkologická léčba v Česku na velmi vysoké úrovni. Převážná část péče v oblasti onkologie je bezplatná, tedy široce dostupná,“ uvedla prof. Jiřina Bartůňková, přednostka Ústavu imunologie 2. LF UK a FN Motol a dodala: „Mohu potvrdit, že v uplynulém roce náklady na onkologickou péči podstatně vzrostly. Důvodem je zavedení nových inovativních způsobů léčby, jako jsou inhibitory kontrolních bodů, další monoklonální protilátky nebo buněčná terapie tzv. CAR-T. Léčba jednoho pacienta může stát i několik milionů korun.“ Prostor pro zlepšení je dle výsledků Indexu i v oblasti mezirezortní spolupráce ministerstev na programech zaměřených na prevenci onkologických onemocnění.
Kategorie zdravotní péče
Přední pozici v Indexu Česko drží v oblasti imunizace jako prevence vzniku některých typů rakoviny, a to zejména díky národním očkovacím programům na lidský papilomavirus (HPV) a hepatitidu B u dětí. Plný počet bodů v hodnocení země obdržela také za rozvoj screeningových programů, zejména u nádorů prsu, děložního čípku a tlustého střeva, díky nimž je možná včasná detekce onemocnění. Vyšetření jsou plně hrazena ze zdravotního pojištění, což dle docentky Prausové významně pomáhá jejich využívání v české populaci.
Vysoce nadprůměrné hodnocení získalo Česko i v oblasti dostupnosti služeb, léčiv a kvalifikované pracovní síly. Česká republika má nejvyšší počet radiačních onkologů v přepočtu na obyvatele ze všech 29 analyzovaných zemí, v počtu klinických onkologů je pátá. Dostupné jsou léky označované WHO jako esenciální pro léčbu (cisplatina, fluorouracil, docetaxel, imatinib, rituximab and trastuzumab), které jsou zde registrovány a plně hrazeny ze zdravotního pojištění. Svá želízka v ohni má Česko i v oblasti vývoje nových léčivých přípravků. Nejdále je v tomto směru společnost SOTIO. „Jsme první českou biotechnologickou firmou, která má preparáty v II. i III. fázi klinického testování. Aktuálně se jedná o přípravek RLI-15 založený na interleukinu 15 a aktivní buněčnou imunoterapii DCVAC. Další inovativní platformu BOXR založenou na CAR-T buňkách a přípravek SOT102 využívající technologii ADC bychom chtěli k prvnímu pacientovi dostat již na přelomu letošního a příštího roku,“ potvrzuje prof. Radek Špíšek, generální ředitel společnosti SOTIO.
Oblastí, kde Česká republika v oblasti zdravotní péče zaostává, je kontinuální následná péče a monitoring zaléčených dětských onkologických pacientů, kteří dosáhnou dospělosti, dále pak specializovaná péče o přeživší potýkající se s vedlejšími účinky předchozí onkologické léčby. Prostor pro zlepšení je i v dostupnosti psychoterapeutické péče o onkologické pacienty, v počtu nutričních a paliativních specialistů a kapacitách hospiců.
Kategorie politika a plánování
V této oblasti dosáhlo Česko nejslabšího výsledku, konkrétně 15. místa mezi 29 zeměmi. Za největší slabinu je považována absence komplexního strategického plánu kontroly rakoviny včetně implementačního rámce a pravidelného vyhodnocování dosažených cílů. Naopak vysoké hodnocení získala Česká republika za kvalitní národní registr ÚZIS, jehož data jsou aktualizována na měsíční bázi, zveřejňována a slouží jako podklady pro vyhodnocení preventivních programů i pro hodnocení nákladů vynaložených na onkologickou léčbu.
„Index připravenosti na rakovinu prokázal, že prevence i onkologická péče v Česku dosahuje vysokých standardů. Zároveň nám ale potvrdil, že bychom mohli být v některých postupech, jako je například doporučení ke specializované péči, rychlejší a efektivnější,“ uvádí prof. Jiřina Bartůňková. Nejen výzkum a vývoj nových terapeutik, ale i včasný záchyt vyššího počtu onemocnění by měl přispět ke zlepšení jednoznačných kvantitativních metrik, jako je 5leté přežití, v němž Česko za vyspělými zeměmi lehce zaostává.
Projekt skupiny PPF a SOTIO společně s The EIU patří do aktivit PPF, které se ve spolupráci s odbornými partnery dlouhodobě soustředí na rozvíjení a sdílení expertních témat v hlavních oblastech svého podnikání. V rámci řady PPF Insights PPF mapuje a sdílí expertízu, rozvíjí diskuzi a nabízí inspiraci a přístup k informacím pro veřejný, odborný i akademický sektor. Kompletní výsledky Indexu připravenosti na rakovinu jsou k dispozici na www.valkaprotirakovine.cz a budou diskutovány v rámci připravované expertní debaty v listopadu 2021.
