Zapojení Česka do Indexu připravenosti na léčbu rakoviny (Index of Cancer Preparedness), mezinárodního projektu The World Cancer Initiative skupiny The Economist Impact, iniciovaly společnosti PPF a SOTIO. „Výzkumu a vývoji přípravků proti nádorovým onemocněním se věnujeme přes 10 let. Rakovina je globální téma a je třeba sledovat, co se děje ve světě, jak k onkologické péči a prevenci přistupují v dalších zemích. Věříme, že mezinárodní inspirace je zde důležitá, stejně jako v jiných oborech,“ komentoval Ladislav Bartoníček, CEO a akcionář skupiny PPF a bývalý generální ředitel SOTIO, důvody zapojení České republiky do prestižní nezávislé analýzy The Economist Impact.
Česká republika se k Indexu připravenosti na léčbu rakoviny připojila symbolických 50 let poté, co tehdejší americký prezident Richard Nixon v roce 1971 vyhlásil ve svém projevu tomuto onemocnění válku. Ta ovšem není, ani po miliardách investic a přes snahu tisíců výzkumníků a stovek vědeckých týmů, zdaleka u konce. Česká republika v Indexu obsadila 8. příčku ze 29 zemí hodnocených z hlediska kvality opatření v oblasti prevence a léčby onkologických onemocnění.
50 let vývoje v onkologii
Padesát let vývoje léčby nádorových onemocnění, od dob zavádění první chemoterapie až po dnešní inovativní metody, popsal na konferenci profesor George P. Canellos. Především díky chemoterapii jsou některé typy nádorů dnes velmi dobře léčitelné, určité typy leukémií přestaly být hrozivou diagnózou a léčba také významně zlepšila vyhlídky dětských pacientů s různými typy nádorů. „Musíme přijmout fakt, že vývoj nových léčebných metod je pomalý proces. Tím jsou samozřejmě frustrovaní pacienti i jejich rodiny čekající na nové léky. Ty jsou vyvíjeny, ale je třeba, aby byl celý proces striktně regulován,“ uvedl ve své přednášce prof. Canellos. Zdůraznil přitom, že postup je viditelný, a novou perspektivu přinesly do onkologie monoklonální protilátky, které prorazily obranu nádorové buňky. Stejně jako imunoterapie, jež přichází s metodami, jak aktivovat imunitní systém k eliminaci nádorových buněk, které unikly dozoru.
Stav onkologické péče v Česku
Podle dr. Cooka z The Economist Impact, odborníka na veřejné zdraví, je příležitostí pro změnu současného trendu mj. změna návyků. Až 1/3 úmrtí na onkologická onemocnění je podle něj spojena s pěti hlavními behaviorálními a dietními riziky, tedy vysokým BMI, nedostatkem fyzické aktivity, nevhodnou stravou s malým podílem ovoce a zeleniny, kouřením a konzumací alkoholu. Potenciál vidí Dr. Cook mj. ve sběru dat a jejich využití pro tvorbu národního strategického plánu. Podle informací z mezinárodního výzkumu sbírá data a pracuje s nimi na úrovni tvorby zdravotnické politiky jen 20 % nízko a středně příjmových zemí.
Index ukázal, že silnými stránkami České republiky jsou infrastruktura zdravotnictví a dostupnost kvalifikovaných onkologických specialistů, ale i preventivní a screeningové programy spolu s včasnou detekcí onemocnění. Prostor pro zlepšení je v oblasti národního strategického plánu pro kontrolu a léčbu rakoviny nebo v podpůrné péči o onkologické a vyléčené pacienty. Data Indexu porovnávajícího 45 indikátorů ukázala horší výsledky v jednom z klíčových onkologických ukazatelů, pětiletém přežití. Nižší jsou též investice Česka do onkologické péče ve srovnání s dalšími zeměmi, což potvrdil v panelové diskusi i prof. David Cibula: „Do zdravotní péče jde v Česku přibližně 7 procent HDP, zatímco v sousedním Rakousku je to 11 procent. Český pacient ale očekává stejnou kvalitu péče, jako ten o 200 km dál v Rakousku.“ Z pohledu prof. Cibuly nabral vývoj v onkologii v posledních letech velkou rychlost. I díky tomu dnes registruje velké rozdíly například v léčbě nádorů děložního čípku v Praze, Moskvě nebo Mnichově. Ještě před 10 lety byla přitom pacientům na uvedených místech poskytována téměř totožná péče.
Apel na osobní zodpovědnost
Vhled do české reality onkologické péče rozšířil doc. Tomáš Büchler, který potvrdil vysokou kvalitu české onkologické péče, zároveň ale zmínil nízkou prestiž oboru i diametrální rozdíl v ohodnocení lékařů v Česku ve srovnání s dalšími zeměmi. Uvedl též nízkou motivaci Čechů pečovat o své zdraví, jelikož je jim velká část lékařské péče, včetně léčby onkologických onemocnění a hospitalizace, dostupná zdarma.
Imunoterapie – cílem už není nádorová buňka, ale imunitní systém pacienta
Konferenci uzavřel přednáškou na téma imunoterapie jeden z aktuálně nejcitovanějších vědců v oboru, Dr. Lorenzo Galluzzi. Podle něj je klíčovým faktem, že cílem už není jako v minulosti jen nádorová buňka, ale hlavně buňka imunitního systému, kterou je třeba aktivizovat ke spuštění procesů vedoucích k eliminaci nádorových buněk, jež unikly imunitnímu dozoru. „Pokud dostaneme nádorové buňky pod dohled imunitního systému, nedojde ke klinickému projevu onemocnění. To je cesta, kudy se ubírat,“ uvedl. Zároveň zdůraznil fakt, že imunoterapie nefunguje u všech pacientů stejně a úkolem vědeckých týmů je definovat biomarkery, které předurčují, kdo bude z léčby profitovat a kdo nikoli. To by v budoucnu výrazně ovlivnilo i zaměření klinických studií v oblasti onkologie.
Projekt PPF a SOTIO společně s The Economist Impact patří do těch aktivit Skupiny, které se ve spolupráci s odbornými partnery dlouhodobě soustřeďují na rozvíjení a sdílení expertních témat v hlavních oblastech podnikání. V rámci řady PPF Insights Skupina mapuje a sdílí expertízu, rozvíjí diskuzi a nabízí inspiraci a přístup k informacím pro veřejný, odborný i akademický sektor. Odborná konference navazuje na představení výsledků Indexu v první polovině roku 2021. Kompletní výsledky Indexu připravenosti na rakovinu jsou k dispozici na www.valkaprotirakovine.cz.