Sedmadvacet miliard uložených do země

Společnost Cetin (Česká telekomunikační infrastruktura) při svém vzniku – odštěpení od operátora O2 v roce 2015 – získala do vínku přístupovou mobilní síť O2 a také rozsáhlou a zároveň notně zastaralou síť bývalého Českého Telecomu. Cetin od svého vzniku investoval do modernizace sítě 27 miliard korun. Firma patřící do skupiny PPF pokračuje desetiletým plánem rozvoje infrastruktury v hodnotě dalších desítek miliard korun.

Co je hlavním cílem vaší investice?
Výrazné zrychlení internetového připojení pro firmy i miliony domácností. Z původně plánovaných 22 miliard korun jsme investiční projekt ještě navýšili o pět miliard, kdy největší část peněz půjde do optiky. V roce 2015 byla průměrná rychlost připojení okolo 22 megabitů za vteřinu, dnes je nejčastější dostupná rychlost 250 megabitů za vteřinu a průměr rychlostí na našich přípojkách je přes 120 megabitů. A především se stále zvyšuje počet lidí, kteří se mohou připojit rychlostí více než jeden gigabite za sekundu. V současné době jsme zhruba na 105 tisících optických přípojek a naším cílem je dostat optiku s touto rychlostí co nejblíže k co největšímu množství lidí. Zmodernizovali jsme také více než 2500 ústředen. Během čtyřleté výměny technologií jsme za plného provozu zmigrovali přes 420 tisíc hlasových služeb po celé zemi.

Současně ale pokračujeme s modernizací mobilní sítě, kde nasazujeme technologii 5G. V rámci projektu, který realizujeme se švédskou firmou Ericsson, dochází k plánované generační obměně stávajících technologií 2G a 4G a zároveň vypnutí technologie 3G. To významně zlepší uživatelský zážitek při používání mobilních služeb, sníží energetickou zátěž a přispěje k efektivní výstavbě celoplošné sítě 5G. To mimo jiné vytvoří vhodné podmínky pro vznik nových obchodních modelů napříč průmyslovými odvětvími.

Stavíte ještě fixní metalické rozvody, nebo se soustředíte výhradně na optiku?
Prakticky 100 procent všech nových instalací je optika. Celkově teď provozujeme 55 tisíc kilometrů optických kabelů a 20 milionů kilometrů párových metalických kabelů. Právě zde jsme během posledních tří let provedli plošnou modernizaci a zrychlení původní metalické sítě. Letos jsme zprovoznili vysokorychlostní internet miliontému zákazníkovi. Jak se ukázalo během pandemie, kvalitní internetové připojení je dnes nezbytnou součástí každodenního života.

Pozná koncový zákazník takový proinvestovaný objem peněz do infrastruktury?
Jsem přesvědčen, že ano. Přivádíme klien­tům optický internet přímo do bytu. Díky tomu mají v rámci jediné přípojky prakticky neomezenou přenosovou kapacitu pro internet, televizi, multimédia, hraní nebo chytrou domácnost. Naplno jsme rozjeli systém výstavby optických přípojek FTTH (vlákno do domu – pozn. red.). Tam, kde to není možné, jsme nasadili technologii bonding, která umožňuje na metalické síti spojit dvě telefonní linky a zdvojnásobit tak rychlost připojení. Protože s tím běžné modemy ne­umějí pracovat, vyvinuli jsme ve spolupráci se společností Zyxel vlastní koncové zařízení s názvem Terminátor. V kombinaci s výstavbou předsunutých ústředen, takzvaných DSLAM, kterých je v síti aktuál­ně 6222, jsme zrychlili 92 procent všech metalických přípojek. Důležité je, že tato infrastruktura je díky velko­obchodnímu modelu dostupná všem poskytovatelům internetu, kteří o ni mají zájem.

Zdraží kvůli zmiňovaným investicím služby koncovým zákazníkům?
Cetin neurčuje ceny pro koncové zákazníky. Tu stanovují poskytovatelé. Pokud jde o naše velkoobchodní ceny, nezvýšili jsme je.

Proč v některých lokalitách, včetně centrálních částí měst, funguje fixní internet jen na rychlostech kolem dvaceti megabitů za vteřinu?
Pomalejších přípojek už máme v naší síti relativně málo. Obvykle jde o lokality, kde je problém s výstavbou, tedy převážně v centrech měst nebo v oblastech se silnou konkurencí. Tam, kde jsou potřeby zákazníků pokryty službami konkurence, ne vždy dává smysl, abychom tam investovali i my.

Je byrokraticky složité budovat „optiku“ v centrech měst?
Administrativa a legislativa proces výstavby samozřejmě zdržuje, získat povolení podle stavebního zákona, projednat věcná břemena, zajistit služebnost a obstarat veškerou dokumentaci, to v podstatě zabere celý rok. Jestli stavíte dům nebo potřebujete dostat kabel do země, je z hlediska administrativy skoro stejné, musíme projít všemi standardními povoleními, která jsou pro dané území nutná. Třeba v Praze je potřeba získat před výstavbou povolení až od 80 subjektů. Běžně trvá rok, než můžeme přijít a začít kopat. Ve 25 až 30 procentech projektů to přes úřady ani neprojde, zakážou nám stavět. I proto bude letošních 75 tisíc nových přípojek realizováno převážně v bytových domech.

Určitou výhodu představuje existující infrastruktura: laicky řečeno, tam kde máme volné místo v již položených trubkách, je možné optiku „zafouknout“ do existujícího vedení bez nutnosti kopání. Zároveň zavádíme novou technologii, speciální stroj, díky kterému nebudeme muset dělat široké výkopy, protože zařezává kabel pod povrch. Kromě drobné drážky v asfaltu si nikdo ničeho nevšimne. Dvousetmetrový úsek, který konvenčně děláme několik týdnů, zvládneme za dopoledne. Používá se to v Německu či Rakousku, kde jsou stavební principy striktnější, a díky změně české legislativy to můžeme začít využívat i u nás. Je to speciální stroj, který v rychlých, na sebe navazujících krocích řízne do asfaltu, položí kabel a zalije asfaltový povrch. Samozřejmě za předpokladu, že se nekřížíme s jinou infrastrukturou.

Jak hodně vzrostl provoz v síti Cetinu během koronavirové pandemie?
Po uzavření škol narostl objem provozu v síti doslova ze dne na den o 20 procent. Nejzásadněji na začátku vyskočilo mobilní připojení a od té doby vlastně objemy stále rostou. Naopak v pevné síti po dramatickém nárůstu na začátku pandemie začal provoz drobně klesat.

Vysvětlujeme si to tím, že na začátku první vlny zůstali doma skutečně všichni, v závěru jara 2020 však už více vyrazili ven. Často jeli někam, kde neměli fixní přípojku, takže provoz v mobilní síti velice masivně rostl. V druhé vlně covidu byla křivka provozu mnohem zubatější, a to jak na mobilu, tak na fixu. Ve třetí vlně covidu, kdy opatření byla nejpřísnější, to tak v mobilní síti zdaleka nevypadalo, lidé se evidentně pohybovali více svobodně a v létě se vrátili ke každodennímu životu.

Během pandemie se ukázalo, jak je dostupnost internetu extrémně důležitá. Bylo zásadní, aby internet fungoval prakticky neustále, v každou hodinu pro online výuku nebo pracovní konference. A to v kvalitě pro všech milion domácností, které jsou připojeny na naši síť. Dříve jsme byli zvyklí, že lidé data spíše konzumují, tedy stahují, zatímco během pandemie začali více pouštět své kamery, více sdílet dokumenty… Tím se zčásti vyrovnala disproporce mezi přenosy dat k uživatelům a od nich.

Takže provoz v mobilní síti narostl více než v pevné?
V obou, navíc se trendy v průběhu pandemie měnily. Loni na podzim, kdy ještě nebyl vyhlášen lockdown, jsme podle charakteru provozu v síti – a podle zájmu lidí o přípojky – vypozorovali, že se Češi připravovali na to, že další lockdown přijde. To běžně sledujeme na konci prázdnin, kdy se lidé vracejí z dovolených. Zato loni to přišlo později, až v období krajských voleb. Lidé začali objednávat internetové přípojky, případně navyšovali kapacitu na stávajících linkách. Což se bohužel později ukázalo jako správný předpoklad.

Druhý zajímavý moment se váže k letošnímu mistrovství světa v hokeji, kdy už nebyl lockdown, lidé se volně pohybovali, sledovali zápasy českého týmu na mobilu, což objem provozu v mobilní síti více než zdvojnásobilo. Zároveň se zásadně projevil parametr času utkání. V momentě, kdy se důležitý zápas hraje odpoledne, vládne mobilní síť. Když se hraje atraktivní zápas až večer, všichni opravdu koukají přes fixní připojení. Na to všechno musíme být připraveni.

Zamával se sítí Cetinu vzestup videopůjčoven přes internet, jako je Netflix?
V minulosti se konzumace dat na mobilní síti a fixu vždy nějak navzájem doplňovaly, ve špičkách provozu se střídaly. Ale v pandemii všechna pravidla padla, najednou začali konzumovat obsah na mobilu i na fixu všichni zároveň. Museli jsme výrazně zvýšit kapacitu. To není problém, když potřebujete přidat jednotky procent nebo třeba i padesát procent. Ale když do sítě potřebujete dostat kapacitu řádově ve stovkách procent navíc, není to jednoduchá úloha.

Předpokládáte, že internetová televize v Česku dál poroste?
Oblast VOD (video on demand) je stále rychleji rostoucím trhem. V okolních zemích podíl různých forem placené televize zaujímá přes 90 procent veškeré televizní zábavy, v Česku je to zatím zhruba 50 procent. Připravujeme novou platformu pro televizi po internetu, kterou poskytneme našim operátorům v rámci skupiny PPF, a rádi bychom tuto službu poskytli i dalším operátorům, kteří nemají kapacity vyvíjet ji samostatně.

Staráte se o mobilní sítě O2, T-Mobile a Nordic Telecom. Postačí pro 4G a budoucí 5G menší počet stožárů a vysílačů?
Obecně se dá říct, že je zapotřebí stále větší počet vysílačů. Ale například v Praze je v daný moment síť natolik hustá, že momentálně není nutné ji zahušťovat, jsou lokality, kde jsou vysílače kaž­dých 100 či 200 metrů. Z dlouhodobého hlediska ovšem proces zhušťování sítě nikdy nekončí. Abychom byli schopni držet krok s rostoucím provozem v síti, bude to zkrátka potřeba. Chceme-li držet krok s dobou, musíme měnit mobilní přístupovou síť za kompletně novou, takzvanou Single RAN, což je spojení technologií 2G, 4G/LTE a 5G do jednoho univerzálního řešení.

Kdy bude konečně pokryté celé pražské metro?
Metro jsme měli dlouhodobě „na talíři“, ale myslím, že není úplně fér svádět to primárně na operátory. Ale k věci: na konci letošního roku budeme mít pokrytou většinu stanic. Kvůli covidu-19 definitivní dokončení, do něhož nám zbývá ještě 13 úseků, sklouzne do začátku roku 2022.

Loni jste dokončili stěhování z Ústřední telekomunikační budovy na Žižkově do nových prostor na Harfě. Jak velkou část ploch vám to umožňuje ušetřit?
Ze 72 tisíc metrů čtverečních jsme na 13 tisících. Stará budova měla své kouzlo, ale už dosluhovala a byla velmi nehospodárná. V 80. letech tam pracovaly dva a půl tisíce lidí, z toho přes tisíc spojovatelek, to je z pohledu dnešních technologií zcela nepotřebné a nemělo smysl držet objekt uměle při životě. Přestěhováním do modernějšího komplexu jsme dosáhli významné energetické úspory, naše činnost je teď i šetrnější k životnímu prostředí.

Jak s odstupem více než šesti let hodnotíte odštěpení Cetinu od O2?
Vývoj na celosvětovém telekomunikačním trhu potvrzuje, že oddělení technologicky zaměřené na infrastrukturní části od zbytku operátora bylo mimořádně vizionářské rozhodnutí. Tento model pak následovaly další firmy jako například Vantage (Vodafone) a TOTEM (Orange). Obě firmy se po rozdělení mohly soustředit na to, co dělají a nebrzdila je ta „druhá část“. Cetin získal lepší možnost začít poskytovat pevné připojení nikoli jen zákazníkům O2, ale získal přes 20 významných partnerů z řad internetových poskytovatelů. Tím došlo fakticky k mnohem větší konkurenci, což v podobě širšího výběru podle řady parametrů zákazníci samozřejmě oceňují.

V minulém roce se Cetin stal součástí nadnárodní skupiny, která má přesah do dalších zemí. Co to znamená pro české zákazníky?
Cetin Group je jeden z největších infrastrukturních telekomunikačních operátorů ve střední Evropě, sdružuje český Cetin a infrastrukturní společnosti, jež vznikly oddělením od lokálních mobilních operátorů – skupiny Telenor – v Bulharsku, Maďarsku a Srbsku. Stali jsme se součástí větší firmy, přičemž tento regionální model představuje zajímavé příležitosti v oblasti technologických, operačních a investičních synergií, z nichž budou mít benefit i zákazníci v České republice.

Dostanete se díky většímu rozsahu na lepší nákupní ceny technologií?
Je to jedna z oblastí, ve kterých se pozitivně projevuje synergický efekt většího uskupení.

Před měsícem prodal váš akcionář, skupina PPF, třetinu akcií skupiny Cetin singapurskému státnímu fondu GIC. Chystáte se vstoupit na asijské trhy?
Skupině Cetin se otevírají nové možnosti, jak využít zkušeností předního globálního infrastrukturního fondu. Na trhu telekomunikační infrastruktury tak může skupina získat příležitosti pro další růst, dívá se ale zejména na trhy, které jsou přirozeným rozšířením oblasti, ve kterých již působí, nikoli do Asie.

Znamená tato transakce zrušení nebo alespoň odložení úvah na IPO, o kterém se v souvislosti s Cetinem spekulovalo?
Ano, v návaznosti na dohodu PPF s fondem GIC se IPO stalo bezpředmětné.

Uvažujete o akvizicích datových sítí, například z řad nezávislých operátorů?
Trh sledujeme, každý rok analyzujeme několik možností a jednání běží. Ale naše pozice je v tomto směru poměrně komplikovaná. Alternativní operátoři většinou vlastní celou infrastrukturu, nejen samotné připojení koncového zákazníka, ale i další síťové prvky, nutné pro propojení. A logicky to prodávají vcelku, nevyplatí se jim to rozdělovat. Přičemž my už většinu těch prvků vlastníme, takže nám případné akvizice ekonomicky úplně nevycházejí.

Chápu, infrastruktura je v dnešním světě klíčová věc.
Žijeme v době, kdy internetová konektivita je základ všeho, nezbytná podmínka pracovního i soukromého života stejně jako třeba elektřina, voda či plyn. Mnozí lidé pochopili, že bez internetu to nejde a do budoucna to bude ještě citlivější parametr. Když jsem působil v Německu, kvůli souběhu dvou poruch přestaly fungovat bankomaty a platební terminály ve čtvrtině země. Přestože to bylo v sobotu dopoledne, dopad byl zásadní, lidé si nebyli schopni nakoupit, vybrat peníze, nic. Když jsme to posléze velkým klientům vysvětlovali, jejich odpověď byla jednoduchá: zaplatíme cokoli, jen se to nesmí opakovat.

Podobné prozření zažila spousta domácností během koronavirové pandemie. Spousta lidí si uvědomila, že sdílená wifi se sousedy není pro distanční výuku dětí úplně optimální. A i tato drobnost ilustruje, jak je náš život na internetové konektivitě závislý. Digitalizace našich životů je nezastavitelná a konektivita je základní podmínkou. Každý si musí sám zodpovědět otázku: je vůbec možné si představit život bez internetu? I pro běžný osobní život, práci, dopravu autem či hromadnou dopravou je konektivita potřebná. Ať chceme či nechceme, internet je jádro všeho, co se v našem životě děje. Data jsou život.

*****

Autor: Ondřej Hergesell

Datum vydání: 13. 11. 2021

Odkaz na článek na webu týdeníku Euro: 
https://www.tydenikeuro.cz/sedmadvacet-miliard-ulozenych-do-zeme/